SLOKA 42
atropasṛṣṭam iti cotsmitam indirāyāḥ
svānāṁ dhiyā viracitaṁ bahu-sauṣṭhavāḍhyam
mahyaṁ bhavasya bhavatāṁ ca bhajantam aṅgaṁ
nemur nirīkṣya na vitṛpta-dṛśo mudā kaiḥ
atra—tady, co se týče krásy; upasṛṣṭam—pokořená; iti—takto; ca — a; utsmitam—pýcha na svou krásu; indirāyāḥ—bohyně štěstí; svānām—Jeho oddaných; dhiyā—inteligencí; viracitam—meditující o; bahu-sauṣṭhava-āḍhyam—velice krásně ozdobený; mahyam—mne; bhavasya — Pána Śivy; bhavatām—vás všech; ca—a; bhajantam—uctívaný; aṅgam—postava; nemuḥ—poklonili se; nirīkṣya—když viděli; na—ne; vitṛpta—nasycené; dṛśaḥ—oči; mudā—radostně; kaiḥ—svými hlavami.
Jedinečná krása Nārāyaṇa, mnohonásobně zvětšená inteligencí Jeho oddaných, byla tak přitažlivá, že pokořila pýchu bohyně štěstí, která se považovala za nejkrásnější. Moji milí polobozi, Pán, který takto projevil Svoji podobu, je uctívaným Pánem mne, Pána Śivy a vás všech. Mudrci Ho upřeně pozorovali nenasytnýma očima a radostně sklonili své hlavy k Jeho lotosovým nohám.
Krása Pána byla tak okouzlující, že ji nebylo možné dostatečně popsat. Bohyně štěstí skýtá nejkrásnější pohled v duchovním i hmotném stvoření Pána, a má proto pocit, že je nejkrásnější bytostí, ale její krása byla pokořena, když se objevil Pán. V Pánově přítomnosti je tedy krása bohyně štěstí druhořadá. Slovy vaiṣṇavských básníků je Pánova krása tak okouzlující, že překonává statisíce Amorů. Je proto nazýván Madana-mohana. Také je psáno, že Pán Sám se někdy nechá unést půvabem Rādhārāṇī. Básníci píší, že za těchto okolností se Pán Kṛṣṇa, přestože je Madana-mohana, stává Madana-dāhou neboli tím, kdo je okouzlený krásou Rādhārāṇī. Pánova krása je ve skutečnosti jedinečná a předčí dokonce i krásu Lakṣmī na Vaikuṇṭě. Oddaní Pána na vaikuṇṭhských planetách Ho vidí jako nejkrásnější bytost, ale oddaní v Gokule, na Kṛṣṇaloce, vidí Rādhārāṇī krásnější, nežli je Kṛṣṇa. Pán je bhakta-vatsala neboli ten, kdo rád těší Své oddané, a proto přizpůsobuje Svoji podobu situaci tak, aby byli oddaní, jako Pán Brahmā, Pán Śiva a další polobozi, spokojeni. Oddaným mudrcům, Kumārům, se zde Pán zjevil ve Své nejkrásnější podobě a oni z Něho nespouštěli oči a nenasytně Ho toužili vidět víc a víc.