SLOKA 14
satīṁ vyādāya śṛṇvanto
laghvīṁ gurv-artha-gahvarām
vigāhyāgādha-gambhīrāṁ
na vidus tac-cikīrṣitam
satīm—úžasná; vyādāya—s napjatou pozorností; śṛṇvantaḥ—naslouchající; laghvīm—dokonale komponovaná; guru—závažný; artha—význam; gahvarām—obtížné pochopit; vigāhya—uvažující; agādha—hluboký; gambhīrām—vážná; na—ne; viduḥ—chápali; tat—Nejvyššího Pána; cikīrṣitam—záměr.
Pánovu úžasnou řeč bylo pro její závažný obsah a hluboký význam obtížné pochopit. Mudrci jí naslouchali velice pozorně a také o ní uvažovali, ale přestože ji vyslechli, nechápali, co Pán hodlal učinit.
Mělo by nám být jasné, že nikdo nepředčí Nejvyšší Osobnost Božství ve schopnosti mluvit. Jelikož Pán je na absolutní úrovni, není rozdíl mezi Ním a Jeho řečí. Mudrci se s napjatou pozorností snažili porozumět slovům ze rtů Nejvyššího Pána, ale přestože byla Jeho řeč velice výstižná a smysluplná, nedokázali ji plně pochopit. Nerozuměli významu Jeho slov a nechápali, co chtěl Pán udělat. Nevěděli, zda se na ně Nejvyšší Pán zlobil, nebo zda s nimi byl spokojen.