SLOKA 19
taranti hy añjasā mṛtyuṁ
nivṛttā yad-anugrahāt
yoginaḥ sa bhavān kiṁ svid
anugṛhyeta yat paraiḥ
taranti—překonávají; hi—protože; añjasā—snadno; mṛtyum—zrození a smrt; nivṛttāḥ—ukončují všechny hmotné touhy; yat—Tvou; anugrahāt—milostí; yoginaḥ—transcendentalisté; saḥ—Nejvyšší Pán; bhavān—Ty; kim svit—není možné; anugṛhyeta—může být poctěn přízní; yat—kdo; paraiḥ—od jiných.
Mystici a transcendentalisté překonávají díky Pánově milosti nevědomost tím, že se zbavují všech hmotných tužeb. Není proto možné, aby Nejvyššímu Pánovi druzí prokazovali přízeň.
Bez přízně Nejvyššího Pána nemůže nikdo překonat oceán nevědomosti v podobě opakovaného rození a umírání. Zde je řečeno, že yogīni a mystici překonávají nevědomost milostí Nejvyšší Osobnosti Božství. Je mnoho druhů mystiků — karma-yogīni, jñāna-yogīni, dhyāna-yogīni a bhakti-yogīni. Karmī většinou usiluje o přízeň polobohů, jñānī chce splynout s Nejvyšší Absolutní Pravdou a yogī se spokojí s částečnou realizací Nejvyšší Osobnosti Božství v aspektu Paramātmy a vrcholem je pro něho představa totožnosti s Pánem. Bhakta neboli oddaný však chce být věčně ve společnosti Nejvyššího Pána a sloužit Mu. Již dříve bylo řečeno, že Pán je věčný, a ti, kdo chtějí neustálou přízeň Nejvyšší Osobnosti Božství, jsou také věční. V tomto verši proto slovo yogīni znamená “oddaní”. Pánovou milostí mohou oddaní snadno překonat nevědomost rození a umírání a dosáhnout Pánova věčného sídla. Pán tedy nepotřebuje ničí přízeň, protože nikdo Mu není roven a nikdo není větší než On. Naopak, každý potřebuje Pánovu přízeň, aby úspěšně pochopil poslání svého lidského života.