SLOKA 32
dvāḥsthāv ādiśya bhagavān
vimāna-śreṇi-bhūṣaṇam
sarvātiśayayā lakṣmyā
juṣṭaṁ svaṁ dhiṣṇyam āviśat
dvāḥ-sthau—vrátným; ādiśya—dal pokyny; bhagavān—Nejvyšší Osobnost Božství; vimāna-śreṇi-bhūṣaṇam—vždy ozdobené prvotřídními letadly; sarva-atiśayayā—oplývající neuvěřitelným bohatstvím v každém ohledu; lakṣmyā—bohatství; juṣṭam—vyzdobené s; svam—do Svého; dhiṣṇyam—sídla; āviśat—vrátil se.
Poté, co Pán takto promluvil u dveří Vaikuṇṭhy, odešel zpět do Svého sídla, kde je mnoho nebeských letadel a všepřekonávající bohatství a lesk.
Z tohoto verše je zřejmé, že všechny události se odehrály u vstupu na Vaikuṇṭhaloku. Mudrci tedy nebyli přímo na Vaikuṇṭhaloce, ale pouze u její brány. Můžeme se ptát: “Jak to, že se vrátili do hmotného světa, jestliže vstoupili na Vaikuṇṭhaloku?” Ale ve skutečnosti tam nevstoupili, a proto se vrátili. Je mnoho takových případů, kdy velcí yogīni a brāhmaṇové za pomoci yogy odešli z tohoto hmotného světa na Vaikuṇṭhaloku, ale nebylo jim dáno tam zůstat a vrátili se zpět. Je zde také uvedeno, že Pána obklopovalo mnoho vaikuṇṭhských letadel. Podle tohoto popisu je na Vaikuṇṭhaloce oslnivé bohatství, které dalece překonává lesk tohoto hmotného světa.
Všechny živé bytosti, včetně polobohů, se narodily z Brahmy a Brahmā se narodil z Pána Viṣṇua. Kṛṣṇa říká v desáté kapitole Bhagavad-gīty: ahaṁ sarvasya prabhavaḥ — Pán Viṣṇu je původem všech projevů v hmotném světě. Ti, kdo vědí, že Pán Viṣṇu je původem všeho, kdo jsou obeznámeni s průběhem stvoření a kdo chápou, že Viṣṇu neboli Kṛṣṇa je nejvyšším předmětem uctívání pro všechny živé bytosti, uctívají Viṣṇua jako vaiṣṇavové. Védské hymny to rovněž potvrzují: oṁ tad viṣṇoḥ paramaṁ padam. Cílem života je pochopit Viṣṇua. I Bhāgavatam to potvrzuje na mnoha dalších místech. Hlupáci, kteří nevědí, že Viṣṇu je nejvyšším předmětem uctívání, vytvářejí mnoho předmětů uctívání v tomto hmotném světě, a proto poklesnou.