SLOKA 7
taṁ niḥsarantaṁ salilād anudruto
hiraṇya-keśo dviradaṁ yathā jhaṣaḥ
karāla-daṁṣṭro ’śani-nisvano ’bravīd
gata-hriyāṁ kiṁ tv asatāṁ vigarhitam
tam—Jeho; niḥsarantam—vycházejícího; salilāt—z vody; anudrutaḥ — pronásledoval; hiraṇya-keśaḥ—ten, který měl zlaté vlasy; dviradam—slona; yathā—jako; jhaṣaḥ—krokodýl; karāla-daṁṣṭraḥ—s hrozivými zuby; aśani-nisvanaḥ—řval jako hrom; abravīt—řekl; gata-hriyām—pro ty, kteří se nestydí; kim—co; tu—vskutku; asatām—pro darebáky; vigarhitam—hodné zavržení.
Démon, který měl zlaté vlasy a hrozivé zuby, pronásledoval Pána vycházejícího z vody, stejně jako krokodýl pronásleduje slona. Zařval jako hrom: Nestydíš se utíkat, když Tě protivník vyzývá k boji? Vidím, že darebákům není nikdy hanba!
Když Pán vycházel z vody a zachraňoval Zemi, démon Ho urážel a vysmíval se Mu, ale Pán si ho nevšímal, protože si byl dobře vědom Své povinnosti. Ten, kdo si hledí svých povinností, se nemá čeho bát a mocné osobnosti se nebojí posměchu ani urážek nepřátel. Pán se neměl čeho bát, ale přesto byl ke Svému nepříteli milostivý a nechával ho na pokoji. I když zdánlivě utíkal před výzvou k boji, ve skutečnosti toleroval Hiraṇyākṣův posměch pouze proto, aby ochránil Zemi před neštěstím.