KAPITOLA OSMNÁCTÁ

SLOKA 1: Maitreya pokračoval: Pyšný a domýšlivý Daitya příliš nedbal Varuṇových slov. Ó milý Viduro, vyzvěděl od Nārady, kde pobývá Nejvyšší Osobnost Božství, a rychle se ponořil do hlubin oceánu.

SLOKA 2: Uviděl tam všemocnou Osobnost Božství v inkarnaci kance, jak vynáší Zemi na špici Svých klů a zbavuje ho Svýma červenýma očima jeho lesku. Démon se smál: Ó, jaké obojživelné zvíře!

SLOKA 3: Démon oslovil Pána: Slyš, ó nejlepší z polobohů, který ses přestrojil za kance. Tato Země byla svěřena do péče nám, obyvatelům nižších oblastí. Nemůžeš ji odnést v mé přítomnosti a čekat, že se Tě ani nedotknu.

SLOKA 4: Ty darebáku, naši nepřátelé Tě udržovali při životě, abys nás zabil, a již jsi jako neviditelný zahubil několik démonů. Hlupáku, Tvá moc je pouze mystická a já dnes potěším své příbuzné tím, že Tě zabiji.

SLOKA 5: Démon pokračoval: Když padneš mrtev s lebkou rozbitou kyjem, vrženým mýma rukama, automaticky přestanou existovat také polobozi a mudrci, kteří Ti nabízejí obětiny a oddanou službu, stejně jako stromy zbavené kořenů.

SLOKA 6: Přestože byl Pán bolestivě zasažen bodavými, urážlivými slovy démona, snášel tuto bolest. Když však viděl polekanou Zemi na špici Svých klů, vynořil se z vody, stejně jako z ní vychází slon se svojí společnicí, když ho napadne krokodýl.

SLOKA 7: Démon, který měl zlaté vlasy a hrozivé zuby, pronásledoval Pána vycházejícího z vody, stejně jako krokodýl pronásleduje slona. Zařval jako hrom: Nestydíš se utíkat, když Tě protivník vyzývá k boji? Vidím, že darebákům není nikdy hanba!

SLOKA 8: Pán položil Zemi na vodní hladinu tak, aby ji měl na očích, a předal jí Svoji vlastní energii v podobě schopnosti plout po vodě. Zatímco nepřítel stál a díval se, Brahmā, stvořitel vesmíru, opěvoval Pána, Jehož ostatní polobozi zasypávali květy.

SLOKA 9: Démon, který měl na těle mnoho ozdob, náramky a krásné zlaté brnění, byl se svým velkým kyjem Pánovi neustále v patách. Pán toleroval jeho bodavé nadávky, ale aby odpověděl, projevil Svůj hrozný hněv.

SLOKA 10: Nejvyšší Pán řekl: Jsme skutečně bytosti z džungle a prahneme po honicích psech, jako jsi ty. Ten, kdo nepodléhá smrti, se neobává tvé nestoudné mluvy, jakou tady předvádíš, protože tebe zákony smrti poutají.

SLOKA 11: Samozřejmě, že jsme obyvatelům Rasātaly ukradli, co jim bylo svěřeno, a vůbec se za to nestydíme. Přestože mě obtěžuješ svým kyjem, zůstanu ještě nějaký čas zde ve vodě, neboť když jsem vyvolal konflikt s mocným nepřítelem, nemám, kam bych šel.

SLOKA 12: Jsi prý velitelem mnoha pěších vojáků. Podnikni rychle, co je třeba, abys Nás porazil. Zanech svých hloupých řečí, zabij Nás, a zbav tak své příbuzné starostí. Ten, kdo neumí splnit svůj slib, si nezaslouží sedět ve shromáždění, třebaže je sebevíc pyšný.

SLOKA 13: Śrī Maitreya řekl: Tato výzva Osobnosti Božství démona rozčílila a třásl se vzteky jako podrážděná kobra.

SLOKA 14: Démon vztekle supěl a všemi jeho smysly lomcoval hněv. Rychle vyrazil proti Pánovi a udeřil svým mocným kyjem.

SLOKA 15: Pán však ustoupil kousek stranou, a vyhnul se tak tvrdému úderu kyje, který nepřítel směřoval na Jeho hruď, stejně jako se zkušený yogī dokáže vyhnout smrti.

SLOKA 16: Nejvyšší Pán nyní projevil Svůj hněv a vyřítil se na démona, který se v záchvatu zlosti kousal do rtu, zdvihl znovu svůj kyj a začal s ním mávat kolem dokola.

SLOKA 17: Potom Pán Svým kyjem udeřil na pravé obočí nepřítele, ale démon byl v boji velice obratný, ó vznešený Viduro, a ochránil se manévrem svého kyje.

SLOKA 18: Démon Haryakṣa a Pán, Osobnost Božství, se takto bili svými mohutnými kyji. Byli velice rozlícení a oba usilovali o vítězství.

SLOKA 19: Jejich boj byl ostrý. Oba měli na těle rány od dobře mířených úderů kyjů a zápach krve v nich vyvolával čím dál větší zuřivost. Podnikali různé manévry s touhou zvítězit a jejich střetnutí vypadalo, jako když spolu dva mocní býci zápasí o krávu.

SLOKA 20: Ó potomku Kurua, Brahmā, nejsvobodnější polobůh ve vesmíru, v doprovodu svých následovníků přišel shlédnout hrozný boj o dobro světa mezi démonem a Nejvyšším Pánem, který se zjevil v podobě kance.

SLOKA 21: Když Brahmā jako vůdce tisíců mudrců a transcendentalistů dospěl na místo souboje, uviděl démona, který získal tak nebývalou moc, že s ním nemohl nikdo bojovat. Brahmā tehdy oslovil Nārāyaṇa, který poprvé přijal podobu kance.

SLOKA 22-23: Pán Brahmā řekl: Můj milý Pane, tento démon je neustále na obtíž polobohům, brāhmaṇům, kravám a nevinným bezúhonným lidem, kteří vždy závisí na uctívání Tvých lotosových nohou. Je zdrojem jejich strachu, protože je bezdůvodně týrá. Jelikož ode mě získal požehnání, stal se z něho démon, který stále hledá vyrovnaného soupeře a toulá se s tímto hanebným úmyslem po celém vesmíru.

SLOKA 24: Pán Brahmā pokračoval: Můj milý Pane, není třeba, aby sis hrál s tímto démonem, který se chová jako had a neustále si vymýšlí různé triky, je povýšený, zpupný a velice podlý.

SLOKA 25: Brahmā pokračoval: Můj milý Pane, Ty nikdy neselháváš. Prosím, zabij tohoto hříšného démona dřív, než nastane hodina démonů a než si vytvoří další hrůzostrašné podmínky, které pro něho budou příznivé. Nepochybně ho můžeš zabít Svou vnitřní energií.

SLOKA 26: Můj Pane, temný soumrak, který zakrývá svět, se rychle blíží. Jsi Duše všech duší, a proto Tě prosím, zabij ho a zajisti polobohům vítězství.

SLOKA 27: Příznivé období zvané abhijit, které je pro vítězství nejvhodnější, začalo v poledne a již téměř vypršelo. Proto Tě prosím, v zájmu Svých přátel rychle zneškodni tohoto hrozného nepřítele.

SLOKA 28: Naštěstí pro nás za Tebou tento démon přišel sám od sebe a Ty jsi mu určil smrt — projev tedy Své schopnosti, zabij ho v souboji a zajisti ve všech světech mír.