SLOKA 16
tenettham āhataḥ kṣattar
bhagavān ādi-sūkaraḥ
nākampata manāk kvāpi
srajā hata iva dvipaḥ
tena—Hiraṇyākṣou; ittham—takto; āhataḥ—udeřen; kṣattaḥ—ó Viduro; bhagavān—Nejvyšší Osobnost Božství; ādi-sūkaraḥ—první kanec; na akampata—necítil chvění; manāk—ani v nejmenším; kva api—kdekoliv; srajā—květinovou girlandou; hataḥ—udeřený; iva—jako; dvipaḥ—slon.
Pán, který se zjevil v podobě prvního kance, necítil po tomto démonově úderu ani sebemenší zachvění v kterékoliv části Svého těla, ó Viduro, stejně jako by ho necítil slon udeřený květinovou girlandou.
Jak bylo popsáno dříve, démon byl původně Pánovým služebníkem na Vaikuṇṭě, ale určitým způsobem poklesl a stal se démonem. Jeho boj s Nejvyšším Pánem měl vést k jeho osvobození. Pán vychutnával údery do Svého transcendentálního těla, jako když dospělý otec bojuje se svým dítětem. Otec se někdy baví tím, že naoko bojuje se svým malým synem, a stejně tak Pán cítil Hiraṇyākṣovy údery do Svého těla jako květiny nabízené při uctívání. Pán si přál bojovat, aby vychutnával Svoji transcendentální blaženost, a proto ho démonův útok potěšil.