SLOKA 36
taṁ sukhārādhyam ṛjubhir
ananya-śaraṇair nṛbhiḥ
kṛtajñaḥ ko na seveta
durārādhyam asādhubhiḥ
tam—Jemu; sukha—snadno; ārādhyam—uctíván; ṛjubhiḥ—skromnými; ananya—žádné jiné; śaraṇaiḥ—kteří přijímají útočiště; nṛbhiḥ—lidmi; kṛta-jñaḥ—vděčná duše; kaḥ—která; na—ne; seveta—bude sloužit; durārādhyam—nemůže být uctíván; asādhubhiḥ—neoddanými.
Která vděčná duše by nechtěla prokazovat láskyplnou službu tak úžasnému pánovi, jako je Osobnost Božství? Čistí oddaní, kteří vyhledávají ochranu jedině u Pána, Ho mohou snadno potěšit, ale hříšní lidé si Ho těžko nakloní.
Každá živá bytost a zvláště duše v lidském těle musí cítit veliký vděk za požehnání, která dostává milostí Nejvyššího Pána. Každý je proto povinen s jednoduchým srdcem naplněným vděčností oddaně sloužit Nejvyššímu Pánu ve vědomí Kṛṣṇy. Lidé, kteří jsou ve skutečnosti zloději a darebáci, nedokáží uznat a opětovat požehnání Nejvyššího Pána a nemohou Mu oddaně sloužit. Nevděční lidé nechápou, jaký prospěch získávají Pánovým řízením. Užívají si světla slunce a měsíce a dostávají zdarma vodu, ale přesto necítí žádný vděk. Jen se kochají těmito Pánovými dary. Nemohou být proto nazváni jinak než zloději a darebáci.