SLOKA 4
kim anvapṛcchan maitreyaṁ
virajās tīrtha-sevayā
upagamya kuśāvarta
āsīnaṁ tattva-vittamam
kim—na co; anvapṛcchat—ptal se; maitreyam—mudrce Maitreyi; virajāḥ—Vidura, který byl oproštěn od hmotného znečištění; tīrtha-sevayā — navštěvováním posvátných míst; upagamya—když se setkal; kuśāvarte—v Kuśāvartě (Haridvāru neboli Hardwaru); āsīnam—který pobýval; tattva--vit-tamam—nejlepší znalec vědy o duchovním životě.
Na svých cestách po posvátných místech se Vidura očistil od veškeré vášně a nakonec dospěl do Hardwaru, kde se setkal s velkým mudrcem, který znal vědu o duchovním životě, a kladl mu různé otázky. Śaunaka Ṛṣi se proto ptal: Na co se Vidura dále tázal Maitreyi?
Slova virajās tīrtha-sevayā zde označují Viduru, který se cestováním po poutních místech dokonale zbavil všeho znečištění. V Indii jsou stovky posvátných poutních míst, z nichž nejdůležitějšími jsou Prayāg, Hardwar, Vṛndāvan a Rāmeśvaram. Když Vidura opustil svůj domov, kde vládla politika a diplomacie, chtěl se očistit návštěvou všech posvátných míst, která automaticky očistí každého, kdo je navštíví. To platí zvláště o Vṛndāvanu — může ho navštívit kdokoliv, a dokonce i hříšný člověk tam ihned přijde do styku s atmosférou duchovního života a automaticky začne zpívat jména Kṛṣṇy a Rādhy. Toho jsme byli osobně svědky. V śāstrách je doporučeno, aby člověk, který skončí s aktivním životem a vstoupí do stavu vānaprasthy (života v ústraní), cestoval po všech poutních místech, a tímto způsobem se očistil. Vidura se této povinnosti zhostil příkladným způsobem a nakonec dospěl do Kuśāvarty neboli Hardwaru, kde přebýval mudrc Maitreya.
Dalším důležitým bodem je, že člověk se nesmí chodit na posvátná místa pouze vykoupat, ale musí tam především vyhledat velké mudrce, jako je Maitreya, a přijmout od nich pokyny. Pokud tak neučiní, jeho cesta na poutní místa bude pouhou ztrátou času. Narottama dāsa Ṭhākura, velký vaiṣṇavský ācārya, nám dokonce zakazuje v současné době taková místa navštěvovat, protože poměry se v tomto věku natolik změnily, že si upřímná duše může udělat zkreslený obrázek po shlédnutí chování současných obyvatel posvátných míst. Narottama dāsa doporučil, abychom namísto obtížného cestování na poutní místa soustředili mysl na Govindu. Soustředit svoji mysl na Govindu kdekoliv je však cesta určená pro duchovně pokročilé osobnosti, nikoliv pro obyčejné lidi. Obyčejní lidé mohou dodnes těžit prospěch z cest po svatých místech, jako je Prayāg, Mathurā, Vṛndāvan a Hardwar.
V tomto verši je doporučeno vyhledat někoho, kdo zná vědu o Bohu, kdo je tattva-vit. Tattva-vit znamená “ten, kdo zná Absolutní Pravdu”. Existuje mnoho pseudotranscendentalistů, a to i na poutních místech. Takové lidi najdeme všude a musíme proto být natolik inteligentní, abychom nalezli toho, kdo nám může skutečně poradit. Potom budeme úspěšní ve své snaze o duchovní pokrok cestováním na svatá místa. Člověk se musí zbavit všeho znečištění a zároveň nalézt toho, kdo zná vědu o Kṛṣṇovi. Upřímné duši Kṛṣṇa pomáhá. Jak je řečeno v Caitanya-caritāmṛtě: guru-kṛṣṇa-prasāde — milostí duchovního mistra a Kṛṣṇy získá člověk přístup k cestě osvobození, k oddané službě. Touží-li někdo upřímně po duchovním osvobození, Kṛṣṇa, který sídlí v srdci každého, mu dá inteligenci, s níž dokáže nalézt vhodného duchovního mistra. Milostí duchovního mistra, jako je Maitreya, dostane náležité pokyny a pokročí v duchovním životě.