SLOKA 34

Ve védské literatuře je řečeno, že dvě křídla transcendentálního ptáka Garuḍy, který Pána všude přenáší, jsou dva oddíly Sāma Vedy, zvané bṛhat a rathāntara. Garuḍa slouží jako přepravce Nejvyššího Pána, a je proto pokládán za transcendentálního krále všech přepravců. Svými dvěma křídly začal Garuḍa rozeznívat Sāma Vedu, kterou recitují velcí mudrci, aby uspokojili Pána. Brahmā, Śiva, Garuḍa a další polobozi Pána uctívají vybranými verši a velcí mudrci Ho uctívají hymny z védských textů, jako jsou Upaniṣady a Sāma Veda. Tyto verše ze Sāma Vedy oddaný automaticky slyší, když jiný velký oddaný Pána, Garuḍa, mává svými křídly.

Zde je jasně řečeno, že mudrc Kardama viděl cestu, kterou Pán odlétal na Vaikuṇṭhu. Tím je potvrzeno, že Pán sestupuje ze Svého sídla, Vaikuṇṭhy v duchovním nebi, a nosí Ho Garuḍa. Cestu vedoucí na Vaikuṇṭhu neuctívají obyčejní transcendentalisté. Jedině ti, kteří jsou již osvobozeni z hmotného otroctví, se mohou stát oddanými Pána. Ti, kdo z hmotného otroctví osvobozeni nejsou, nemohou transcendentální oddanou službu pochopit. V Bhagavad-gītě je jasně řečeno: yatatām api siddhānām. Mnoho duší se snaží dosáhnout dokonalosti tím, že usilují o osvobození z hmotného otroctví, a ty, které jsou skutečně osvobozené, se označují slovy brahma-bhūta nebo siddha. Jedině siddhové neboli duše osvobozené z hmotného života se mohou stát oddanými. To je rovněž potvrzeno v Bhagavad-gītě — každý, kdo jedná ve vědomí Kṛṣṇy neboli v oddané službě, je již osvobozen od vlivu kvalit hmotné přírody. I zde se potvrzuje, že cestu oddané služby uctívají osvobozené bytosti, a nikoliv podmíněné duše. Podmíněná duše nemůže pochopit oddanou službu Pánu. Kardama Muni byl osvobozená duše a osobně viděl Pána tváří v tvář. Byl nepochybně osvobozený, a díky tomu mohl vidět Garuḍu, jak odnáší Pána cestou na Vaikuṇṭhu, a slyšet mávání jeho křídel, které znělo zvukem “Hare Kṛṣṇa”, jenž je esencí Sāma Vedy.