SLOKA 45-47
praviśya tat tīrtha-varam
ādi-rājaḥ sahātmajaḥ
dadarśa munim āsīnaṁ
tasmin huta-hutāśanam
vidyotamānaṁ vapuṣā
tapasy ugra-yujā ciram
nātikṣāmaṁ bhagavataḥ
snigdhāpāṅgāvalokanāt
tad-vyāhṛtāmṛta-kalā-
pīyūṣa-śravaṇena ca
prāṁśuṁ padma-palāśākṣaṁ
jaṭilaṁ cīra-vāsasam
upasaṁśritya malinaṁ
yathārhaṇam asaṁskṛtam
praviśya—když vstoupil; tat—to; tīrtha-varam—nejlepší z posvátných míst; ādi-rājaḥ—první panovník (Svāyambhuva Manu); saha-ātmajaḥ — se svou dcerou; dadarśa—viděl; munim—mudrce; āsīnam—sedět; tasmin—v poustevně; huta—do kterého nabízel obětiny; huta-aśanam—posvátný oheň; vidyotamānam—jasně zářil; vapuṣā—svým tělem; tapasi—v odříkání; ugra—hrozně; yujā—zabývající se yogou; ciram—po dlouhou dobu; na—ne; atikṣāmam—velmi vyzáblý; bhagavataḥ—Pána; snigdha — láskyplný; apāṅga—kosý; avalokanāt—z pohledu; tat—Jeho; vyāhṛta — ze slov; amṛta-kalā—podobných měsíci; pīyūṣa—nektar; śravaṇena — jelikož slyšel; ca—a; prāṁśum—vysoký; padma—lotosový květ; palāśa — okvětní lístek; akṣam—oči; jaṭilam—rozcuchané vlasy; cīra-vāsasam — s cáry místo šatů; upasaṁśritya—přistoupil blíž; malinam—zašpiněný; yathā—jako; arhaṇam—drahokam; asaṁskṛtam—nehlazený.
Když první panovník, Svāyambhuva Manu, vstoupil se svou dcerou na toto nejposvátnější místo a přicházel k mudrci, viděl ho sedět ve své poustevně, kde právě uspokojil posvátný oheň, do kterého nalil obětiny. Jeho tělo jasně zářilo — i když se po dlouhou dobu věnoval přísnému odříkání, nebyl vyzáblý, neboť mu Pán věnoval Svůj láskyplný pohled a mohl slyšet nektar proudící z měsíci podobných slov Pána. Mudrc byl vysoký, měl oči velké jako okvětní lístky lotosu a rozcuchané vlasy. Byl oblečený v cárech. Svāyambhuva Manu přistoupil blíže a viděl, že je jaksi zašpiněný, jako nehlazený drahokam.
Zde je několik příkladů toho, jak vypadá brahmacārī-yogī. První ranní povinností brahmacārīna, který usiluje o duchovní pokrok, je huta-hutāśana, vykonat oběť pro Nejvyššího Pána. Brahmacārī nemůže ráno spát do sedmi nebo do devíti hodin. Musí vstát velice brzy, alespoň hodinu a půl před východem slunce, a nabídnout obětiny, nebo — v tomto věku — zpívat svaté jméno Pána, Hare Kṛṣṇa. Jak citoval Pán Caitanya: kalau nāsty eva nāsty eva nāsty eva gatir anyathā — v tomto věku není žádná jiná cesta, žádná jiná cesta, žádná jiná cesta než zpívat svaté jméno Pána. Brahmacārī musí brzy ráno vstát, a když se usadí, má zpívat Pánovo svaté jméno. Již podle toho, jak mudrc vypadal, musel podstoupit velké odříkání. To je známkou toho, kdo dodržuje slib celibátu (brahmacarya). Jakmile někdo žije jiným způsobem, projeví se to na chtíči, který je vidět na jeho tváři a těle. Slovo vidyotamānam vyjadřuje, že jeho tělo projevovalo rysy brahmacārīna. To je průkazné svědectví o tom, že člověk skutečně v yoze podstoupil velké odříkání. Ten, kdo hodně pije, kouří nebo stále vyhledává sex, nemůže nikdy provozovat yogu. Yogīni jsou obvykle velice hubení, protože jejich život není vůbec pohodlný, ale Kardama Muni vyzáblý nebyl, protože tváří v tvář viděl Nejvyšší Osobnost Božství. Slovo snigdhāpāṅgāvalokanāt znamená, že měl to štěstí vidět Nejvyššího Pána tváří v tvář. Vypadal zdravě, protože na vlastní uši slyšel nektarové zvukové vibrace přímo z lotosových rtů Osobnosti Božství. Stejně tak se zlepší zdraví každého, kdo slyší transcendentální zvuk svatého jména Pána, Hare Kṛṣṇa. Sami vidíme, že mnoha brahmacārīnům a gṛhasthům, spojeným s Mezinárodní společností pro vědomí Kṛṣṇy, se zlepšilo zdraví a rozjasnily se jim tváře. To je důležité — když brahmacārī dělá duchovní pokrok, musí vypadat velice zdravě a zářivě. Mudrc je výstižně přirovnán k nehlazenému drahokamu. I když drahokam právě vytěžený z dolu vypadá špinavý, jeho jas mu není možné vzít. Přestože Kardama nebyl náležitě oblečený a jeho tělo nebylo důkladně umyté, vypadal jako drahokam.