SLOKA 11
sabhājayan viśuddhena
cetasā tac-cikīrṣitam
prahṛṣyamāṇair asubhiḥ
kardamaṁ cedam abhyadhāt
sabhājayan—uctíval; viśuddhena—s čistým; cetasā—srdcem; tat—Nejvyšší Osobnosti Božství; cikīrṣitam—zamýšlené činnosti; prahṛṣyamāṇaiḥ—s rozjařenými; asubhiḥ—smysly; kardamam—Kardamovi Munimu; ca—a Devahūti; idam—toto; abhyadhāt—řekl.
S rozjařenými smysly a čistým srdcem uctíval Brahmā Nejvyššího Pána za Jeho zamýšlené činnosti v této inkarnaci. Poté promluvil ke Kardamovi a Devahūti.
Jak je uvedeno ve čtvrté kapitole Bhagavad-gīty, každý, kdo chápe transcendentální činnosti, příchod a odchod Nejvyšší Osobnosti Božství, má být považován za osvobozeného. Brahmā je tedy osvobozenou duší. Přestože má na starosti tento hmotný svět, není žádná obyčejná živá bytost. Jelikož je osvobozený od většiny hloupých nápadů obyčejných živých bytostí, věděl o příchodu Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto uctíval Pánovy činnosti. S radostným srdcem také chválil Kardamu Muniho, protože Nejvyšší Pán se v podobě Kapily zjevil jako jeho syn. Ten, kdo se může stát otcem Nejvyšší Osobnosti Božství, je jistě velký oddaný. Jistý brāhmaṇa říká v jednom verši, že neví, co jsou Vedy a Purāṇy, ale zatímco druzí věnují pozornost Vedám nebo Purāṇám, jeho zajímá Nanda Mahārāja, který se zjevil jako otec Kṛṣṇy. Tento brāhmaṇa chtěl uctívat Nandu Mahārāje, protože Nejvyšší Pán jako dítě lezl po dvorku jeho domu. Takto uvažují oddaní. Má-li nějaký uznávaný oddaný Nejvyšší Osobnost Božství za svého syna, jakou zasluhuje chválu! Brahmā tedy nejen že uctíval inkarnaci Boha, Kapilu, ale také chválil jeho takzvaného otce, Kardamu Muniho.