SLOKA 18
eṣa mānavi te garbhaṁ
praviṣṭaḥ kaiṭabhārdanaḥ
avidyā-saṁśaya-granthiṁ
chittvā gāṁ vicariṣyati
eṣaḥ—tento Nejvyšší Pán; mānavi—ó dcero Manua; te—tvé; garbham—lůno; praviṣṭaḥ—vstoupil; kaiṭabha-ardanaḥ—hubitel démona Kaiṭabhy; avidyā—nevědomosti; saṁśaya—a pochyb; granthim—uzel; chittvā — přesekne; gām—svět; vicariṣyati—bude cestovat po.
Pán Brahmā potom řekl Devahūti: Má milá dcero Manua, právě ten Nejvyšší Pán, který zabil démona Kaiṭabhu, se nyní nachází v tvém lůně. Přeseká všechny uzly tvé nevědomosti a pochyb a potom bude cestovat po celém světě.
Velice významné je zde slovo avidyā. Avidyā znamená zapomenutí vlastní totožnosti. Každý z nás je duchovní duše, ale zapomněli jsme na to. Myslíme si: “Jsem toto tělo.” To se nazývá avidyā. Saṁśaya-granthi znamená “pochyby”. Uzel pochyb je utažen, když se duše ztotožňuje s hmotným světem. Tento uzel se také nazývá ahaṅkāra, spojení hmoty a duše. Pomocí náležitého poznání z písem, které je získáno v učednické posloupnosti, a jeho patřičného použití se živá bytost může osvobodit ze svazujícího spojení hmoty a duše. Brahmā ujišťuje Devahūti, že ji její syn osvítí a poté bude cestovat po celém světě a šířit systém sāṅkhyové filozofie.
Slovo saṁśaya znamená “pochybné poznání”. Veškeré spekulativní a pseudojógové poznání je pochybné. V současné době se provozuje takzvaný jógový systém, který je založený na pochopení, že když člověk vzruší určité oblasti svého těla, zjistí, že je Bůh. Mentální spekulanti uvažují podobně, ale to vše je pochybné. Skutečné poznání vysvětluje Bhagavad-gītā: “Buď si vědomý Kṛṣṇy, uctívej Kṛṣṇu a staň se oddaným Kṛṣṇy.” To je skutečné poznání a každý, kdo se jím řídí, nepochybně dosáhne dokonalosti.