SLOKA 31

V Brahma-saṁhitě je řečeno, že Pán je jeden Absolutní, ale má ananta (nespočetně mnoho) podob. Advaitam acyutam anādim ananta-rūpam. Pán je původní podoba, ale zároveň má mnoho různých podob. Tyto různé podoby transcendentálně projevuje podle vkusu Svých mnoha různých oddaných. Hanumān, velký oddaný Pána Rāmacandry, jednou řekl, že ví, že Nārāyaṇa, manžel Lakṣmī, a Rāma, manžel Sīty, jsou jedna a tatáž Osoba a že Lakṣmī a Sītā se od sebe neliší, ale pokud jde o něj, on má rád podobu Pána Rāmy. Stejně tak někteří oddaní uctívají původní podobu Kṛṣṇy. Když říkáme “Kṛṣṇa”, máme na mysli všechny podoby Pána — nejen Kṛṣṇu, ale i Rāmu, Nṛsiṁhu, Varāhu, Nārāyaṇa atd. Rozmanité transcendentální podoby existují zároveň. To je také řečeno v Brahma-saṁhitě: rāmādi-mūrtiṣu ... nānāvatāram. Pán vždy existuje v mnoha různých podobách, ale žádná z nich není hmotná. Śrīdhara Svāmī ve svém komentáři uvedl, že arūpiṇaḥ, “bez podoby”, znamená “bez hmotné podoby”. Tāny eva te 'bhirūpāṇi rūpāṇi bhagavaṁs tava—“Máš Své podoby, ale nejsou hmotné. Z hmotného pohledu nemáš žádnou podobu, ale na duchovní, transcendentální úrovni máš mnoho podob.” Pán má Svou podobu, neboť jak jinak by toto zde mohlo stát? Māyāvādští filozofové tyto transcendentální podoby Pána nechápou, a jelikož jsou zklamaní, říkají, že Nejvyšší Pán je neosobní. To ale není pravda — každá podoba se pojí s nějakou osobou. Na mnoha místech ve védské literatuře je Pán ozačen jako puruṣa, což znamená “původní podoba, původní poživatel”. Závěr je, že Pán nemá žádnou hmotnou podobu, a přesto podle zálib Svých různých oddaných zároveň existuje v mnoha podobách, jako Rāma, Nṛsiṁha, Varāha, Nārāyaṇa a Mukunda. Existuje mnoho tisíc takových podob, ale všechny jsou viṣṇu-tattva, Kṛṣṇa.