SLOKA 34
ā smābhipṛcche ’dya patiṁ prajānāṁ
tvayāvatīrṇarṇa utāpta-kāmaḥ
parivrajat-padavīm āsthito ’haṁ
cariṣye tvāṁ hṛdi yuñjan viśokaḥ
ā sma abhipṛcche—ptám se; adya—nyní; patim—Pán; prajānām — všech stvořených bytostí; tvayā—Tebou; avatīrṇa-ṛṇaḥ—zbavený dluhů; uta—a; āpta—splněné; kāmaḥ—touhy; parivrajat—potulného mnicha; padavīm—cestu; āsthitaḥ—přijímající; aham—já; cariṣye—budu se toulat; tvām—Tebe; hṛdi—v srdci; yuñjan—nesoucí; viśokaḥ—bez nářku.
Dnes Tě chci o něco požádat, ó Pane všech živých bytostí. Jelikož jsi mě zbavil dluhů k mému otci a splnil všechny mé touhy, chci vstoupit do stavu potulného mnicha. Přeji si odejít z rodinného života, toulat se bez nářku a v srdci neustále myslet na Tebe.
Aby člověk mohl přijmout sannyās a zříci se hmotného rodinného života, musí být plně pohroužený ve vědomí Kṛṣṇy a ponořený do vlastního já. Vzít sannyās a v životním stavu odříkání se zbavit rodinné zodpovědnosti neznamená založit nějakou jinou rodinu a znepokojovat okolí svým transcendentálním podvodem. Sannyāsī se nemá stávat majitelem mnoha věcí a hromadit peníze od nevinné veřejnosti. Sannyāsī je pyšný na to, že v duchu neustále myslí na Kṛṣṇu. Oddaní Pána jsou ovšem dvojího druhu. Jedni se nazývají goṣṭhy-ānandī, to znamená kazatelé s mnoha stoupenci pro kázání Pánovy slávy, kteří žijí mezi těmito stoupenci, aby organizovali různé misionářské činnosti. Druzí oddaní jsou ātmānandī, spokojení sami v sobě, a ti se nevystavují nebezpečí kazatelské práce. Zůstávají tedy sami s Bohem. Do této kategorie patřil Kardama Muni. Chtěl se zbavit všech starostí a zůstat sám s Nejvyšší Osobností Božství v srdci. Parivrāja znamená “potulný mnich”. Cestující sannyāsī se nemá nikde zdržet déle než tři dny. Musí být neustále na cestách, neboť jeho povinností je chodit ode dveří ke dveřím a vzdělávat lidi ve vědomí Kṛṣṇy.