SLOKA 45
vāsudeve bhagavati
sarva-jñe pratyag-ātmani
pareṇa bhakti-bhāvena
labdhātmā mukta-bandhanaḥ
vāsudeve—Vāsudevovi; bhagavati—Osobnost Božství; sarva-jñe—vševědoucí; pratyak-ātmani—Nadduše každého; pareṇa—transcendentální; bhakti-bhāvena—oddanou službou; labdha-ātmā—seberealizovaný; mukta-bandhanaḥ—osvobozený z hmotného otroctví.
Dosáhl osvobození z podmíněného života a realizoval se v transcendentální oddané službě Osobnosti Božství, Vāsudevovi, vševědoucí Nadduši každého.
Když se živá bytost věnuje transcendentální oddané službě Pánu, uvědomuje si, že jejím přirozeným postavením jakožto individuální duše je být věčně služebníkem Nejvyššího Pána, Vāsudeva. Seberealizace neznamená, že jelikož Nejvyšší Duše i individuální duše jsou obě duše, jsou si ve všech směrech rovny. Individuální duše se může stát podmíněnou, ale Nejvyšší Duše nikdy. Když podmíněná duše realizuje, že je podřízena Nejvyšší Duši, její postavení se nazývá labdhātmā, seberealizace, nebo mukta-bandhana, osvobození od hmotného znečištění. Hmotné znečištění trvá tak dlouho, dokud si živá bytost myslí, že je stejně dobrá jako Nejvyšší Pán, že se Mu vyrovná. Tato situace je poslední léčkou māyi. Māyā podmíněnou duši neustále ovlivňuje. Pokud se živá bytost i po dlouhodobé meditaci a spekulaci nadále považuje za totožnou s Nejvyšším Pánem, znamená to, že je stále obětí posledních nástrah māyi.
Slovo pareṇa je velice významné. Para znamená “transcendentální, nedotčená hmotným znečištěním”. Plné vědomí skutečnosti “jsem věčný služebník Pána” se nazývá parā bhakti. Dokud se ztotožňujeme s jakoukoliv hmotnou věcí a vykonáváme oddanou službu pro dosažení nějakého hmotného cíle, pak je to viddhā bhakti, znečištěná bhakti. Skutečného osvobození je možné dosáhnout vykonáváním parā bhakti.
Další slovo v tomto verši je sarva-jñe. Nadduše v srdci je vševědoucí. Ví všechno. Když změním tělo, mohu zapomenout na své minulé činnosti, ale Nejvyšší Pán jako Paramātmā je se mnou a ví vše, a proto získám výsledky své minulé karmy, minulých činností. Já mohu zapomenout, ale Pán mi přidělí utrpení nebo požitek za špatné nebo dobré činy z mého minulého života. Nesmíme si myslet, že když jsme zapomněli, co jsme dělali v minulém životě, jsme zbaveni reakcí. Reakce přijdou a jaké reakce to budou, posoudí svědek, Nadduše.