SLOKA 15
cetaḥ khalv asya bandhāya
muktaye cātmano matam
guṇeṣu saktaṁ bandhāya
rataṁ vā puṁsi muktaye
cetaḥ—vědomí; khalu—vskutku; asya—její; bandhāya—k otroctví; muktaye—k osvobození; ca—a; ātmanaḥ—živé bytosti; matam—je považováno; guṇeṣu—třemi kvalitami přírody; saktam—přitahované; bandhāya—k podmíněnému životu; ratam—připoutané; vā—nebo; puṁsi — k Nejvyšší Osobnosti Božství; muktaye—k osvobození.
Stadium, ve kterém je vědomí živé bytosti přitahováno třemi kvalitami hmotné přírody, se nazývá podmíněný život. Je-li však totéž vědomí připoutáno k Nejvyšší Osobnosti Božství, živá bytost se nachází v osvobozeném stavu.
Zde je rozlišeno vědomí Kṛṣṇy a vědomí māyi. Guṇeṣu neboli vědomí māyi znamená, že živá bytost ulpívá na třech kvalitách hmotné přírody, a proto je nucena jednat někdy v kvalitě dobra a s poznáním, někdy v kvalitě vášně a někdy v kvalitě nevědomosti. Její jednání pod vlivem různých kvalit se vždy soustředí kolem hmotného požitku a je příčinou jejího podmíněného života. Když živá bytost upne totéž vědomí, cetaḥ, k Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi, neboli je si vědoma Kṛṣṇy, je na cestě osvobození.