SLOKA 7
devahūtir uvāca
nirviṇṇā nitarāṁ bhūmann
asad-indriya-tarṣaṇāt
yena sambhāvyamānena
prapannāndhaṁ tamaḥ prabho
devahūtiḥ uvāca—Devahūti řekla; nirviṇṇā—znechucená; nitarām — velice; bhūman—ó můj Pane; asat—nestálé; indriya—smyslů; tarṣaṇāt — z nátlaku; yena—kterým; sambhāvyamānena—rozšířeným; prapannā — poklesla jsem; andham tamaḥ—do hlubiny nevědomosti; prabho—ó můj Pane.
Devahūti řekla: Nechci již podléhat nátlaku svých hmotných smyslů, můj Pane, protože jeho vlivem jsem poklesla do hluboké nevědomosti.
Zde je významné slovo asad-indriya-tarṣaṇāt. Asat znamená “nestálé, dočasné” a indriya znamená “smysly”. Asad-indriya-tarṣaṇāt tedy znamená “nátlakem dočasně projevených smyslů hmotného těla”. Procházíme různými stavy hmotné tělesné existence — někdy jsme v lidském těle, někdy ve zvířecím — a činnosti našich hmotných smyslů se proto také mění. Vše, co se mění, je dočasné neboli asat. Měli bychom vědět, že kromě těchto dočasných smyslů máme své věčné smysly, které jsou nyní zakryté hmotným tělem. Jsou-li věčné smysly znečištěné hmotou, nemohou správně jednat. Oddaná služba tedy zbavuje smysly tohoto znečištění. Jakmile je zcela odstraněné a smysly jednají v čistém vědomí Kṛṣṇy, dosáhli jsme úrovně sad-indriya, věčných smyslových činností. Věčné činnosti smyslů se nazývají oddaná služba a dočasné činnosti smyslů se nazývají smyslový požitek. Dokud se člověk neunaví hmotným smyslovým požitkem, nemůže naslouchat transcendentálnímu poselství od osoby, jako je Kapila. Devahūti dala tuto únavu najevo. Nyní, když její manžel odešel z domova, se chtěla osvobodit nasloucháním pokynům Pána Kapily.