SLOKA 17
prakṛter guṇa-sāmyasya
nirviśeṣasya mānavi
ceṣṭā yataḥ sa bhagavān
kāla ity upalakṣitaḥ
prakṛteḥ—hmotné přírody; guṇa-sāmyasya—bez vzájemného působení tří kvalit; nirviśeṣasya—bez zvláštních vlastností; mānavi—ó dcero Manua; ceṣṭā—pohyb; yataḥ—z Něhož; saḥ—On; bhagavān—Nejvyšší Osobnost Božství; kālaḥ—čas; iti—takto; upalakṣitaḥ—je označen.
Má drahá matko, ó dcero Svāyambhuvy Manua, jak jsem vysvětlil, časovým faktorem je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, od Něhož začíná tvoření jako výsledek vzrušení neutrálního, neprojeveného stavu přírody.
Zde je vysvětlení neprojeveného stavu hmotné přírody, pradhāny. Pán říká, že když je neprojevená hmotná příroda vzrušena pohledem Nejvyšší Osobnosti Božství, začíná se různými způsoby projevovat. Před tímto vzrušením zůstává v neutrálním stavu, kdy na sebe tři kvality hmotné přírody nepůsobí. Dokud tedy hmotná příroda nepřijde do styku s Nejvyšší Osobností Božství, nemůže vytvářet žádné rozmanité projevy. To je velice pěkně vysvětleno v Bhagavad-gītě. Nejvyšší Pán je příčinou výtvorů hmotné přírody. Bez styku s Ním nemůže hmotná příroda nic vytvořit.
Také v Caitanya-caritāmṛtě je v této souvislosti uveden velice výstižný příklad. Ačkoliv bradavky na krku kozy vypadají jako prsní bradavky, nedávají mléko. Stejně tak hmotná příroda z pohledu materialistického vědce jedná a reaguje úžasným způsobem, ale ve skutečnosti nemůže jednat bez vybuzení časem, který zastupuje Nejvyšší Osobnost Božství. Hmotná příroda začíná vytvářet rozmanité projevy, když čas vzruší její neutrální stav. Je řečeno, že z konečného hlediska je příčinou stvoření Nejvyšší Osobnost Božství. Stejně jako žena nemůže porodit dítě, dokud ji neoplodní muž, hmotná příroda nemůže nic vytvořit nebo projevit, dokud ji neoplodní Nejvyšší Osobnost Božství v podobě časového faktoru.