SLOKA 18
antaḥ puruṣa-rūpeṇa
kāla-rūpeṇa yo bahiḥ
samanvety eṣa sattvānāṁ
bhagavān ātma-māyayā
antaḥ—uvnitř; puruṣa-rūpeṇa—v podobě Nadduše; kāla-rūpeṇa — v podobě času; yaḥ—ten, který; bahiḥ—vně; samanveti—existuje; eṣaḥ—On; sattvānām—všech živých bytostí; bhagavān—Nejvyšší Osobnost Božství; ātma-māyayā—prostřednictvím Svých energií.
Nejvyšší Osobnost Božství všechny tyto různé prvky spravuje prostřednictvím Svých energií a zároveň zůstává uvnitř jako Nadduše a vně jako čas.
Zde je řečeno, že Nejvyšší Osobnost Božství sídlí v srdci jako Nadduše. Totéž je vysvětleno v Bhagavad-gītě — Nadduše dlí vedle individuální duše a jedná jako svědek. Je to potvrzeno také na jiných místech ve védské literatuře: dva ptáci sedí na jednom stromě (v těle) a jeden je svědkem, zatímco druhý pojídá ovoce tohoto stromu. Tento puruṣa neboli Paramātmā, sídlící v těle individuální duše, je v Bhagavad-gītě (13.23) označen jako upadraṣṭā, svědek, a anumantā, schvalující autorita. Podmíněná duše prožívá štěstí a neštěstí určitého těla, které dostala řízením vnější energie Nejvyššího Pána, ale nejvyšší živá bytost, Paramātmā, se od podmíněné duše liší. V Bhagavad-gītě je označena jako maheśvara, Nejvyšší Pán. Je Paramātmā, nikoliv jīvātmā. Paramātmā znamená Nadduše, která sídlí vedle podmíněné duše, aby schvalovala její činnosti. Podmíněná duše přichází do tohoto hmotného světa panovat hmotné přírodě. Jelikož nikdo nemůže nic dělat bez svolení Nejvyššího Pána, Pán žije s duší (jīvou) jako svědek a schvalovatel. Je také bhoktā — dává podmíněné duši vše, co potřebuje k životu.
Jelikož jsou živé bytosti věčně nedílnými částmi Nejvyšší Osobnosti Božství, Pán je k nim velice laskavý. Když je živá bytost zmatena a oklamána vnější energií, nešťastně zapomíná na svůj vztah k Pánu, ale jakmile si začne být vědoma svého přirozeného postavení, je osvobozena. Nepatrná nezávislost podmíněné duše se projevuje jejím okrajovým postavením. Jestliže si přeje, může zapomenout na Nejvyšší Osobnost Božství a s falešným egem přijít do hmotného světa panovat hmotné přírodě, ale jestliže chce, může se obrátit ke službě Pánu. Individuální živá bytost má tuto nezávislost. Jakmile se obrátí k Pánu, její podmíněný život úspěšně končí, ale zneužije-li své nezávislosti, vstoupí do hmotného světa. Pán je přesto tak laskavý, že s podmíněnou duší neustále zůstává jako Nadduše. Pán si nechce v hmotném těle užívat a nechce v něm ani trpět. Zůstává s jīvou pouze jako schvalovatel a svědek, aby živá bytost mohla získat dobré či špatné výsledky svých činností.
Vně těla podmíněné duše existuje Nejvyšší Osobnost Božství jako faktor času. Podle sāṅkhyového filozofického systému existuje dvacet pět prvků. Dvacet čtyři prvků již bylo popsáno a společně s časovým faktorem je jich celkem dvacet pět. Někteří učení filozofové k nim připočítávají ještě Nadduši, a tak docházejí k výslednému počtu dvaceti šesti prvků.