SLOKA 34
bhūtānāṁ chidra-dātṛtvaṁ
bahir antaram eva ca
prāṇendriyātma-dhiṣṇyatvaṁ
nabhaso vṛtti-lakṣaṇam
bhūtānām—všech živých bytostí; chidra-dātṛtvam—poskytování místa; bahiḥ—vnější; antaram—vnitřní; eva—také; ca—a; prāṇa—životního vzduchu; indriya—smysly; ātma—a mysl; dhiṣṇyatvam—jakožto pole činností; nabhasaḥ—éteru; vṛtti—činnosti; lakṣaṇam—vlastnosti.
Činnosti a vlastnosti éteru můžeme vidět v poskytování místa pro vnější a vnitřní existenci všech živých bytostí. Éter je tedy polem činností životního vzduchu, smyslů a mysli.
Mysl, smysly a životní síla neboli živá bytost mají své podoby, které však nejsou vidět pouhým okem. Jejich podoba spočívá v jemné existenci v éteru a uvnitř je vnímána jako žíly v těle a oběh životního vzduchu. Vně existují neviditelné podoby smyslových předmětů. Vytváření neviditelných smyslových předmětů je vnější činností éteru a oběh životního vzduchu a krve je jeho vnitřní činností. To, že v éteru existují jemné podoby, dokazuje moderní věda zprostředkováním televizního přenosu, kdy jsou podoby a fotografie jednoho místa přenášeny na jiné místo prostřednictvím éterického prvku. To je zde velice pěkně vysvětleno. Tento verš je podkladem pro rozsáhlý vědecký výzkum, protože vysvětluje, že jemné podoby jsou vytvářeny z éteru a mají své vlastnosti a činnosti a že z jemné podoby se projevují hmatatelné prvky — vzduch, oheň, voda a země. Mentální činnosti neboli psychické pochody zvané myšlení, cítění a chtění jsou také na úrovni éterické existence. Tento verš rovněž potvrzuje prohlášení Bhagavad-gīty, že rozpoložení mysli v okamžiku smrti je základem dalšího života. Mentální existence dostává hmatatelnou podobu prostřednictvím znečištění, kdy se z jemné podoby vyvinou hrubohmotné prvky.