SLOKA 19
sthitaṁ vrajantam āsīnaṁ
śayānaṁ vā guhāśayam
prekṣaṇīyehitaṁ dhyāyec
chuddha-bhāvena cetasā
sthitam—stojící; vrajantam—hýbající se; āsīnam—sedící; śayānam — ležící; vā—nebo; guhā-āśayam—Pán sídlící v srdci; prekṣaṇīya—krásné; īhitam—zábavy; dhyāyet—má vidět; śuddha-bhāvena—čistou; cetasā — myslí.
Yogī pohroužený do oddané služby neustále ve svém nitru sleduje Pána, jak stojí, pohybuje se, leží nebo sedí, protože zábavy Nejvyššího Pána jsou vždy krásné a přitažlivé.
Meditování o podobě Nejvyšší Osobnosti Božství uvnitř nás a opěvování slávy a zábav Pána jsou totožné. Jediný rozdíl je, že naslouchání o zábavách Pána a upírání mysli na ně je snadnější než vidění podoby Pána v našem srdci. Jakmile začneme myslet na Pána, naše mysl zneklidní (zvláště v tomto věku) a přílišný neklid přeruší náš pohled na Pána v mysli. Pokud však zní zvuk opěvující transcendentální zábavy Pána, jsme nuceni mu naslouchat. Toto naslouchání vstupuje do mysli, a automaticky tak vykonáváme yogu. I dítě slyší a může získat prospěch z meditování o zábavách Pána — jednoduše tím, že bude naslouchat čtení z Bhāgavatamu, který popisuje, jak Pán odchází na pastviny se Svými kravami a přáteli. Naslouchat znamená zapojit mysl. V tomto věku, Kali-yuze, Pán Caitanya doporučil, abychom neustále recitovali a poslouchali Bhagavad-gītu. Pán také říká, že mahātmové neboli velké duše neustále opěvují slávu Pána a ostatní získají stejný prospěch jednoduše tím, že jim budou naslouchat. Yoga vyžaduje meditaci o transcendentálních zábavách Pána, ať už stojícího, pohybujícího se, ležícího atd.