SLOKA 26
vakṣo ’dhivāsam ṛṣabhasya mahā-vibhūteḥ
puṁsāṁ mano-nayana-nirvṛtim ādadhānam
kaṇṭhaṁ ca kaustubha-maṇer adhibhūṣaṇārthaṁ
kuryān manasy akhila-loka-namaskṛtasya
vakṣaḥ—hruď; adhivāsam—sídlo; ṛṣabhasya—Nejvyšší Osobnosti Božství; mahā-vibhūteḥ—Mahā-Lakṣmī; puṁsām—osob; manaḥ—mysli; nayana—očím; nirvṛtim—transcendentální blaženost; ādadhānam—udílející; kaṇṭham—krk; ca—také; kaustubha-maṇeḥ—drahokamu Kaustubha; adhibhūṣaṇa-artham—který zvětšuje krásu; kuryāt—má meditovat o; manasi—v mysli; akhila-loka—celým vesmírem; namaskṛtasya—který je uctíván.
Yogī má potom meditovat o hrudi Nejvyšší Osobnosti Božství, sídle bohyně Mahā-Lakṣmī. Pánova hruď je zdrojem veškeré transcendentální blaženosti mysli a plného uspokojení očí. Poté si má yogī vštípit do mysli krk Osobnosti Božství, Pána, Jehož uctívá celý vesmír. Tento krk zvyšuje krásu drahokamu Kaustubha, který visí na Pánově hrudi.
V Upaniṣadách je řečeno, že různé energie Pána uskutečňují tvoření, ničení a udržování. Tyto nepochopitelné energie jsou uloženy v Pánově hrudi. Jak lidé obvykle říkají, Bůh je všemocný. Jeho moc zastupuje Mahā-Lakṣmī, zdroj všech energií, která pobývá na hrudi transcendentální podoby Pána. Yogī, který dokáže dokonale meditovat o tomto místě Pánovy transcendentální podoby, může získat mnoho hmotných schopností, jež tvoří osm dokonalostí yogy.
Je zde řečeno, že krása Pánova krku zvyšuje krásu drahokamu Kaustubha, a nikoliv naopak. Drahokam sám zkrásní tím, že visí na krku Pána. Yogīnovi se proto doporučuje meditovat o Pánově krku. O Pánově transcendentální podobě lze meditovat v mysli nebo je možné ji umístit do chrámu v podobě sochy a ozdobit ji tak, aby o ní mohl každý rozjímat. Chrámové uctívání je tedy určené pro ty, kdo nejsou natolik pokročilí, aby dokázali meditovat o podobě Pána. Není rozdíl, zda neustále chodíme do chrámu nebo zda přímo vidíme transcendentální podobu Pána — obojí má stejnou hodnotu. Yogī má tu výhodu, že si může sednout kdekoliv na osamoceném místě a meditovat o podobě Pána. Méně pokročilý člověk ovšem musí chodit do chrámu, a pokud do chrámu nejde, nedokáže Pánovu podobu vidět. Cílem naslouchání, pozorování i meditace je transcendentální podoba Pána. Nemá smysl mluvit o nějaké prázdnotě nebo impersonalismu. Pán může požehnat transcendentální blažeností návštěvníkovi chrámu, meditujícímu yogīnovi i tomu, kdo naslouchá o Pánově transcendentální podobě z písem, jako je Śrīmad-Bhāgavatam či Bhagavad-gītā. Existuje devět způsobů vykonávání oddané služby a smaranam neboli meditace je jedním z nich. Yogīni využívají procesu smaranam, zatímco bhakti-yogīni využívají jedinečné možnosti naslouchání a opěvování.