SLOKA 27
atha māṁ sarva-bhūteṣu
bhūtātmānaṁ kṛtālayam
arhayed dāna-mānābhyāṁ
maitryābhinnena cakṣuṣā
atha—proto; mām—Mě; sarva-bhūteṣu—ve všech tvorech; bhūta-ātmānam—Nejvyšší Já ve všech bytostech; kṛta-ālayam—sídlící; arhayet — má uctívat; dāna-mānābhyām—milodary a úctou; maitryā—přátelstvím; abhinnena—stejným; cakṣuṣā—pohledem.
Člověk má tedy dávat milodary, být pozorný, chovat se přátelsky a na všechny se dívat stejně. Tímto způsobem by si Mě, který sídlím ve všech tvorech jako jejich Nejvyšší Já, měl usmířit.
Neměli bychom si mylně vykládat, že když Nadduše sídlí v srdci živé bytosti, individuální duše se Jí vyrovná. To, že Nadduše a individuální duše jsou si rovny, je mylná představa impersonalistů. Zde je jasně řečeno, že individuální duši je třeba vidět ve vztahu k Nejvyšší Osobnosti Božství. Jako způsoby uctívání individuální duše se zde uvádí dávání milodarů či přátelské chování bez jakéhokoliv separatistického pohledu. Impersonalisté někdy označují ubohou individuální duši slovem daridra-nārāyaṇa, kterým chtějí vyjádřit, že Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, se stal chudákem. To je rozpor. Nejvyšší Pán je plný všech vznešených vlastností a může žít s ubohou duší nebo dokonce i se zvířetem, ale to z Něj nedělá chudáka.
Jsou zde použita dvě sanskrtská slova, māna a dāna. Māna se vztahuje k nadřízenému a dāna k člověku, který dává milodary nebo je soucitný k podřízenému. K Nejvyšší Osobnosti Božství se nemůžeme chovat jako k někomu, kdo je v nižším postavení než my a kdo závisí na našich milodarech. Milodary dáváme lidem, kteří jsou v horší hmotné ekonomické situaci; nedáváme je boháčům. Stejně tak je zde jednoznačně řečeno, že výše postaveným se prokazuje māna neboli úcta a níže postaveným se dávají milodary. Živé bytosti mohou být podle různých výsledků svých plodonosných činností bohaté či chudé, ale Nejvyšší Pán je neměnným vlastníkem šesti vznešených vlastností. Jednat s živými bytostmi stejně neznamená jednat s nimi jako s Nejvyšší Osobností Božství. Chovat k někomu soucit a přátelství nevyžaduje, abychom ho kvůli tomu neprávem vyvyšovali do vznešeného postavení Nejvyšší Osobnosti Božství. Zároveň bychom se však neměli mylně domnívat, že Nadduše v srdci zvířete, jako je prase, a Nadduše v srdci učeného brāhmaṇy se od Sebe liší. Nadduše ve všech živých bytostech je jedna a tatáž Nejvyšší Osobnost Božství. Díky Své všemohoucnosti může žít kdekoliv a všude si dokáže vytvořit Své vaikuṇṭhské sídlo. Taková je Pánova nepochopitelná energie. Když tedy Nārāyaṇa žije v srdci prasete, nestane se prasečím Nārāyaṇem. Je stále stejným Nārāyaṇem a tělo prasete Ho neovlivňuje.