SLOKA 34
manasaitāni bhūtāni
praṇamed bahu-mānayan
īśvaro jīva-kalayā
praviṣṭo bhagavān iti
manasā—myslí; etāni—těmto; bhūtāni—živým bytostem; praṇamet — vzdává úctu; bahu-mānayan—projevující uznání; īśvaraḥ—vládce; jīva — živých bytostí; kalayā—Svou expanzí jako Nadduše; praviṣṭaḥ—vstoupil; bhagavān—Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; iti—takto.
Takový dokonalý oddaný vzdává úctu všem živým bytostem, protože je pevně přesvědčen o tom, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, vstoupil do těla každé z nich jako vládnoucí Nadduše.
Dokonalý oddaný, jak je popsán výše, si nemyslí, že když Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, vstupuje do těla každé živé bytosti, každá živá bytost se stává Nejvyšší Osobností Božství. To je pošetilost. To, že někdo vejde do pokoje, neznamená, že se pokoj stane touto osobou. Stejně tak Nejvyšší Pán vstupuje do každého z 8 400 000 druhů hmotných těl, ale to neznamená, že se každé z těchto těl stává Nejvyšším Pánem. Díky přítomnosti Nejvyššího Pána však čistý oddaný pokládá všechna těla za chrámy Pána, a jelikož s plným poznáním vzdává úctu těmto chrámům, vzdává tak úctu každé živé bytosti ve vztahu k Pánu. Māyāvādští filozofové se mylně domnívají, že když Nejvyšší Pán vstupuje do těla chudáka, stává se z Něj daridra-nārāyaṇa, chudý Nārāyaṇa. To vše jsou urážky, které pocházejí od ateistů a neoddaných.