SLOKA 42
sravanti sarito bhītā
notsarpaty udadhir yataḥ
agnir indhe sa-giribhir
bhūr na majjati yad-bhayāt
sravanti—plynou; saritaḥ—řeky; bhītāḥ—obávající se; na—ne; utsarpati—přetéká; uda-dhiḥ—oceán; yataḥ—kvůli Němuž; agniḥ—oheň; indhe—hoří; sa-giribhiḥ—se svými horami; bhūḥ—Země; na—ne; majjati—potápí se; yat—z Něhož; bhayāt—ze strachu.
Ze strachu z Nejvyšší Osobnosti Božství plynou řeky a oceán nikdy nepřeteče. Jen ze strachu z Něho hoří oheň a Země se svými horami se nepotopí do vesmírných vod.
Z védské literatury vyplývá, že tento vesmír je do poloviny zaplněný vodou, na které leží Garbhodakaśāyī Viṣṇu. Z Jeho pupku vyrůstá lotosový květ, v jehož stonku spočívají všechny planety. To, že se všechny tyto planety vznášejí, vysvětlují materialističtí vědci zákonem přitažlivosti nebo nějakým jiným zákonem, ale skutečným zákonodárcem je Nejvyšší Osobnost Božství. Když mluvíme o zákonech, musíme vědět, že mají také svého tvůrce. Materialističtí vědci dokáží odhalit přírodní zákony, ale nedokáží zjistit, kdo je stvořil. Ze Śrīmad-Bhāgavatamu a Bhagavad-gīty víme, kdo je tímto zákonodárcem — je to Nejvyšší Osobnost Božství.
Je zde řečeno, že se planety nepotopí. Vznášejí se na pokyn Nejvyššího Boha, působením Jeho energie, a proto nespadnou do vody, která pokrývá polovinu vesmíru. Všechny planety jsou velice těžké, neboť nesou různá pohoří, moře, oceány, města, paláce a budovy, a přesto se vznášejí. Z těchto údajů je zřejmé, že všechny ostatní planety, které se vznášejí ve vzduchu, mají podobné hory a oceány, jaké jsou na této planetě.