SLOKA 9
viṣayān abhisandhāya
yaśa aiśvaryam eva vā
arcādāv arcayed yo māṁ
pṛthag-bhāvaḥ sa rājasaḥ
viṣayān—smyslové předměty; abhisandhāya—zaměřený na; yaśaḥ — sláva; aiśvaryam—bohatství; eva—jistě; vā—nebo; arcā-ādau—při uctívání Božstev atd.; arcayet—může uctívat; yaḥ—ten, kdo; mām—Mě; pṛthak-bhāvaḥ—separatista; saḥ—on; rājasaḥ—v kvalitě vášně.
Separatistovo uctívání Božstev v chrámu, jehož motivem je hmotný požitek, sláva a bohatství, představuje oddanost v kvalitě vášně.
Slovo “separatista” je třeba správně pochopit. Odpovídající sanskrtská slova jsou bhinna-dṛk a pṛthag-bhāvaḥ. Separatista je ten, kdo vidí svůj zájem jako odlišný od zájmu Nejvyššího Pána. Smíšení oddaní, to znamená oddaní v kvalitách vášně a nevědomosti, si myslí, že zájmem Nejvyššího Pána je plnit požadavky oddaného, a jejich záměr je získat od Pána co nejvíce pro svůj smyslový požitek. To je separatistické uvažování. Čistá oddanost však byla vysvětlena v minulé kapitole — mysl oddaného má být sladěna s myslí Nejvyššího Pána. Oddaný nemá chtít nic jiného než plnit touhu Nejvyššího. To je skutečná jednota. Má-li oddaný zájem nebo touhu odlišnou od zájmu Nejvyššího Pána, uvažuje jako separatista. Pokud takzvaný oddaný touží po hmotném požitku, který nesouvisí se zájmem Nejvyššího Pána, nebo chce získat slávu či bohatství využitím milosti Nejvyššího Pána, je pod vlivem kvality vášně.
Māyāvādīni ovšem vykládají slovo “separatista” jinak. Říkají, že člověk se má při uctívání Pána považovat za totožného s Nejvyšším Pánem. To je další falešná podoba oddanosti v rámci kvalit hmotné přírody. Představa, že živá bytost splývá s Nejvyšším, patří do kvality nevědomosti. Jednota se ve skutečnosti zakládá na jednotě zájmů. Čistý oddaný nechce nic jiného než jednat v zájmu Nejvyššího Pána. Jakmile má někdo sebemenší vlastní zájem, jeho oddanost je smíšená s třemi kvalitami hmotné přírody.