SLOKA 32
daivenāsāditaṁ tasya
śamalaṁ niraye pumān
bhuṅkte kuṭumba-poṣasya
hṛta-vitta ivāturaḥ
daivena—řízením Nejvyšší Osobnosti Božství; āsāditam—získané; tasya—jeho; śamalam—hříšné reakce; niraye—v pekelných podmínkách; pumān—muž; bhuṅkte—podstupuje; kuṭumba-poṣasya—udržování rodiny; hṛta-vittaḥ—ten, kdo přišel o své bohatství; iva—jako; āturaḥ — trpící.
Tak se muž, který se staral o své příbuzné, ocitá řízením Nejvyšší Osobnosti Božství v pekelných podmínkách, aby trpěl za své hříšné činnosti. Je jako člověk, který přišel o své bohatství.
Je zde uveden příklad, že hříšný člověk trpí stejně jako ten, kdo přišel o své bohatství. Lidské životní podoby dosahuje podmíněná duše po mnoha a mnoha životech a jedná se o velice cenné jmění. Nevyužije-li duše tohoto života pro dosažení osvobození a namísto toho se věnuje pouze udržování své takzvané rodiny, což je pošetilé a neautorizované jednání, přirovnává se k člověku, který ztratil své bohatství a nyní naříká. Když ztratíme své bohatství, nemá smysl naříkat, ale dokud ho máme, měli bychom ho správně využívat, a tak dosáhnout věčného zisku. Někdo může namítnout, že když člověk opustí své peníze, opustí s nimi i své hříšné činnosti, kterými je vydělal. V tomto verši je však zvláště uvedeno, že i když člověk opustí své hříšně vydělané peníze, vyšším řízením (daivenāsāditam) si důsledky ponese s sebou. Když někdo ukradne peníze a je dopaden, před trestem ho nezachrání, že je dobrovolně vrátí. Podle státních zákonů si bez ohledu na to musí odpykat svůj trest. Stejně tak umírající člověk sice opustí své zločinně vydělané peníze, ale důsledky si vyšším řízením ponese s sebou a bude muset trpět v pekelných podmínkách.