KAPITOLA TŘICÁTÁ

SLOKA 1: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, řekl: Stejně jako shluk mraků nezná mocné působení větru, tak i člověk pohroužený do hmotného vědomí nezná mocnou sílu časového faktoru, který ho unáší.

SLOKA 2: Vše, co materialista vytvoří těžkou a namáhavou prací pro své takzvané štěstí, to Nejvyšší Osobnost jako časový faktor zničí, a proto podmíněná duše naříká.

SLOKA 3: Svedený materialista neví, že samotné jeho tělo je dočasné a stejně tak i lákadla v podobě domova, půdy a bohatství, která se s tímto tělem pojí. Z pouhé nevědomosti si myslí, že vše je trvalé.

SLOKA 4: Živá bytost nachází ve svém životním druhu, ať je jakýkoliv, zvláštní uspokojení a nikdy se jí nepříčí žít v takových podmínkách.

SLOKA 5: Podmíněná živá bytost je se svým životním druhem spokojená. Jelikož je oklamána zahalujícím vlivem iluzorní energie, nechce opustit své tělo ani v pekle, protože nachází potěšení v pekelném požitku.

SLOKA 6: Tato spokojenost s vlastní životní úrovní je výsledkem hluboce zakořeněné připoutanosti k tělu, manželce, domovu, dětem, zvířatům, bohatství a přátelům. Ve spojení s těmito věcmi se podmíněná duše považuje za velice dokonalou.

SLOKA 7: Přestože tento hlupák neustále hoří úzkostí, s nadějí, která se nikdy nesplní, bez přestání provádí všemožné hříšné činnosti, aby zaopatřil svoji takzvanou rodinu a společnost.

SLOKA 8: Dává své srdce a smysly ženě, která ho okouzluje māyou. Užívá si s ní důvěrných rozhovorů a objetí v osamění a je unešen sladkými slovy malých dětí.

SLOKA 9: Připoutaný hospodář lpí na rodinném životě, který je plný diplomacie a nečestného jednání. Neustále šíří utrpení a ovládán snahou o dosažení smyslového požitku jedná tak, aby působil proti bolestivým reakcím svého jednání. Jakmile se mu podaří je zmírnit, považuje se za šťastného.

SLOKA 10: Obstarává peníze s použitím příležitostného násilí, a přestože slouží své rodině, sám jí pouze malou část jídla, které takto nakoupil. Kvůli těm, pro něž takovým podvodným způsobem vydělával peníze, se dostává do pekla.

SLOKA 11: Když ve svém zaměstnání zažívá neúspěchy, chce se znovu a znovu zlepšit, ale poté, co všechny pokusy selžou a on zkrachuje, na základě přílišné chamtivosti přijímá peníze od druhých.

SLOKA 12: Takto je nešťastný muž, neschopný zaopatřit členy své rodiny, připraven o všechnu krásu. Stále myslí na svůj neúspěch a hluboce se rmoutí.

SLOKA 13: Když jeho žena a další vidí, že je nedokáže podporovat, přestanou se k němu chovat se stejnou úctou jako předtím, stejně jako lakomí farmáři již nejednají stejně se starými a sedřenými voly.

SLOKA 14: Pošetilému hospodáři se nezprotiví rodinný život, ani když se o něho starají ti, o které se kdysi sám staral. Znetvořený stářím se připravuje na blížící se smrt.

SLOKA 15: Takto zůstává doma jako domácí pes a živí se tím, co mu lhostejně dají. Trpí mnoha nemocemi, jako je porucha trávení a ztráta chuti, a proto jí pouze malé kousky jídla. Stává se invalidou, který již nemůže nic dělat.

SLOKA 16: V tomto chorobném stavu mu vnitřním tlakem vzduchu vylézají oči z důlků a jeho žlázy ucpává sliz. Má potíže s dýcháním a jeho výdechy a nádechy doprovází chroptění v hrdle, které zní “ghura, ghura”.

SLOKA 17: Tak se ocitá ve spárech smrti a uléhá v kruhu naříkajících přátel a příbuzných. Přestože s nimi chce mluvit, není toho již schopen, protože je pod vládou času.

SLOKA 18: Muž, který se s neovládnutými smysly zaměstnával udržováním své rodiny, takto umírá ve velkém smutku s pohledem na své plačící příbuzné. Umírá velice žalostně, s velkými bolestmi a v bezvědomí.

SLOKA 19: V okamžiku smrti vidí, jak k němu s očima plnýma hněvu přicházejí poslové pána smrti, a velkým strachem se pokálí a pomočí.

SLOKA 20: Podobně jako státní policie zajme zločince, aby ho potrestala, tak člověka, který se věnoval zločinnému uspokojování smyslů, zajmou Yamadūtové. Kolem krku mu přiváží silný provaz a zahalí jeho jemnohmotné tělo, aby mohl podstoupit přísný trest.

SLOKA 21: Když ho vedou Yamarājovi strážníci, je zdrcený a celý se třese. Cestou ho koušou psi a on si vzpomíná na hříšné činnosti, které páchal během svého života. Je z toho naprosto zoufalý.

SLOKA 22: Zločinec musí projít pod žhnoucím sluncem po cestách z horkého písku, podél kterých na obou stranách planou lesní požáry. Strážníci ho bijí důtkami do zad, protože není schopen chůze. Souží ho hlad a žízeň, ale na cestě bohužel není pitná voda, útočiště ani místo na odpočinek.

SLOKA 23: Cestou do Yamarājova sídla klesá únavou a někdy upadá do bezvědomí, ale je donucen znovu vstát. Takto ho strážníci velice rychle předvedou před Yamarāje.

SLOKA 24: Tímto způsobem musí projít devadesát devět tisíc yojanů během dvou nebo tří okamžiků a pak okamžitě podstoupit trest mučením, který je mu určen.

SLOKA 25: Je vržen mezi hořící kusy dřeva a jeho údy vzplanou. V některých případech musí jíst své vlastní maso nebo ho pojídají ostatní.

SLOKA 26: Dívá se, jak z něho pekelní psi a supi zaživa tahají vnitřnosti, a zažívá muka od hadů, štírů, komárů a dalších tvorů, kteří ho koušou.

SLOKA 27: Sloni odlamují jeho údy a trhají je na kusy. Je shazován z vrcholků hor a vězněn ve vodě nebo v jeskyni.

SLOKA 28: Muži a ženy, jejichž životy byly založeny na nedovoleném sexu, se ocitnou v různých příšerných podmínkách v peklech zvaných Tāmisra, Andha-tāmisra a Raurava.

SLOKA 29: Pán Kapila pokračoval: Má drahá matko, někdy se říká, že zažíváme peklo či nebe na této planetě, protože i zde jsou někdy vidět pekelné tresty.

SLOKA 30: Člověk, který živil sebe a členy své rodiny hříšnými činnostmi, trpí po opuštění tohoto těla v pekelných podmínkách a jeho příbuzní trpí také.

SLOKA 31: Po opuštění svého současného těla jde sám do nejtemnějších oblastí pekla a peníze, které ve své závisti vůči jiným živým bytostem získal, jsou penězi na cestu, s nimiž opouští tento svět.

SLOKA 32: Tak se muž, který se staral o své příbuzné, ocitá řízením Nejvyšší Osobnosti Božství v pekelných podmínkách, aby trpěl za své hříšné činnosti. Je jako člověk, který přišel o své bohatství.

SLOKA 33: Člověk, který si velice přeje udržovat svoji rodinu a příbuzné pouze černými metodami, půjde nepochybně do nejtemnějších oblastí pekla Andha-tāmisra.

SLOKA 34: Když živá bytost projde všemi strastiplnými pekelnými podmínkami a v náležitém pořadí také nejnižšími podobami zvířecího života, které předcházejí lidskému zrození, je očištěna od všech hříchů a narodí se znovu jako člověk na této Zemi.