SLOKA 40
yopayāti śanair māyā
yoṣid deva-vinirmitā
tām īkṣetātmano mṛtyuṁ
tṛṇaiḥ kūpam ivāvṛtam
yā—ta, která; upayāti—přistupuje; śanaiḥ—pomalu; māyā—zastoupení māyi; yoṣit—žena; deva—Pánem; vinirmitā—stvořená; tām—ji; īkṣeta—je třeba považovat; ātmanaḥ—duše; mṛtyum—smrt; tṛṇaiḥ—trávou; kūpam—studna; iva—jako; āvṛtam—zarostlá.
Žena, kterou stvořil Pán, je zastoupením māyi a ten, kdo se s ní stýká a přijímá její služby, musí bezpečně vědět, že to je cesta smrti, stejně jako zapomenutá, trávou zarostlá studna.
Někdy se stává, že studna, která se již nepoužívá, zaroste trávou a neopatrný cestovatel, který o ní neví, do ní spadne a čeká ho jistá smrt. Styky se ženou začínají tím, že od ní muž přijímá službu, neboť Pán stvořil ženu zvláště proto, aby sloužila muži. Jakmile muž přijímá její službu, je v pasti. Není-li dostatečně inteligentní, aby věděl, že žena je bránou do pekelného života, začne se s ní volně stýkat. To je nutné omezit, chceme-li pokročit na transcendentální úroveň. Ještě před padesáti lety byly v hinduistické společnosti tyto styky omezené. Žena během dne svého manžela vůbec neviděla a měli dokonce i oddělené pokoje. Vnitřní pokoje domu byly určeny ženám a vnější pokoje byly pro muže. Přijímat službu od ženy může vypadat jako velice příjemné, ale člověk si při tom musí dát dobrý pozor, protože je jasně řečeno, že žena je bránou do pekla neboli k zapomenutí na své skutečné já a zahrazuje cestu duchovní realizace.