SLOKA 12
maitreya uvāca
iti pradarśya bhagavān
satīṁ tām ātmano gatim
sva-mātrā brahma-vādinyā
kapilo ’numato yayau
maitreyaḥ uvāca—Maitreya řekl; iti—tak; pradarśya—když poučil; bhagavān—Nejvyšší Osobnost Božství; satīm—ctihodná; tām—ta; ātmanaḥ—seberealizace; gatim—cestu; sva-mātrā—od Své matky; brahma-vādinyā—seberealizovaná; kapilaḥ—Pán Kapila; anumataḥ—se svolením; yayau—odešel.
Śrī Maitreya řekl: Poté, co Nejvyšší Osobnost Božství Kapila poučil Svou milovanou matku, opustil s jejím svolením domov, neboť Jeho poslání bylo dovršeno.
Posláním Kapily, jakožto inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství, bylo šířit transcendentální poznání sāṅkhyové filozofie, jejímž jádrem je oddaná služba. Poté, co Kapila toto poznání sdělil Své matce (a jejím prostřednictvím celému světu), neměl již důvod zůstávat doma, a proto se svolením matky odešel. Odešel z domova za duchovní realizací, ačkoliv neměl potřebu cokoliv duchovně realizovat, neboť On Sám je cílem duchovní realizace. Nejvyšší Pán nám jde příkladem, když se chová jako obyčejná lidská bytost — můžeme se tak od Něho učit. Mohl samozřejmě zůstat se Svou matkou, ale Svým postojem dal jasně najevo, že není nutné žít s rodinou. Nejlepší je žít sám, jako brahmacārī, sannyāsī nebo vānaprastha, a po celý život rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. Kdo nedokáže žít sám, může žít v domácnosti, se ženou a dětmi — ne však za účelem smyslového požitku, ale jen za účelem rozvoje vědomí Kṛṣṇy.