SLOKA 19
ity āvedita-hārdāya
mahyaṁ sa bhagavān paraḥ
ādideśāravindākṣa
ātmanaḥ paramāṁ sthitim
iti āvedita—po těchto mých modlitbách; hārdāya—z hloubi mého srdce; mahyam—mě; saḥ—On; bhagavān—Osobnost Božství; paraḥ—Nejvyšší; ādideśa—poučil; aravinda-akṣaḥ—Pán s lotosovýma očima; ātmanaḥ—Jeho Samotného; paramām—transcendentální; sthitim—postavení.
Když jsem takto před Nejvyšší Osobností Božství vyjádřil touhy svého srdce, Pán s lotosovýma očima mě poučil o Svém transcendentálním postavení.
V tomto verši jsou významná slova paramāṁ sthitim. Pán o Svém transcendentálním postavení neříkal ani Brahmovi, když mu sděloval Śrīmad-Bhāgavatam ve čtyřech verších (2.9.33-36). Toto transcendentální postavení spočívá v Jeho vztazích s oddanými zaměstnanými transcendentální láskyplnou službou, jak je to projeveno ve Dvārace a Vṛndāvanu. Když Pán popisoval Své neobyčejné transcendentální postavení, bylo to určeno pouze pro Uddhavu, a proto Uddhava použil slova mahyam (“mě”), i když tam seděl také velký mudrc Maitreya. Toto transcendentální postavení stěží chápou lidé, jejichž oddanost je smíšená se spekulativním poznáním nebo s plodonosnými činnostmi. Pán zřídkakdy odhaluje Své činnosti na úrovni důvěrné lásky obyčejným oddaným, které přitahuje oddanost smíšená s poznáním a mystikou. Tyto činnosti tvoří nepochopitelné zábavy Pána.