SLOKA 17
karṇāv asya vinirbhinnau
dhiṣṇyaṁ svaṁ viviśur diśaḥ
śrotreṇāṁśena śabdasya
siddhiṁ yena prapadyate
karṇau—uši; asya—gigantické podoby; vinirbhinnau—takto oddělené; dhiṣṇyam—vládnoucí božstvo; svam—vlastní; viviśuḥ—vstoupil; diśaḥ — světových stran; śrotreṇa aṁśena—s principy naslouchání; śabdasya — zvuku; siddhim—dokonalost; yena—jímž; prapadyate—je vnímána.
Když se projevily uši gigantické podoby, vstoupila do nich všechna vládnoucí božstva světových stran s principy naslouchání, a díky tomu mohou všechny živé bytosti slyšet a využívat zvuk.
Ucho je nejdůležitější nástroj v těle živé bytosti. Zvuk je nejdůležitější prostředek pro přenášení poselství o vzdálených a neznámých věcech. Dokonalý zvuk neboli poznání vstupuje do ucha člověka a vede jeho život k dokonalosti. Celý védský systém poznání je přijímán jedině sluchem, a proto je zvuk nejdůležitějším zdrojem poznání.