SLOKA 13
titikṣayā karuṇayā
maitryā cākhila-jantuṣu
samatvena ca sarvātmā
bhagavān samprasīdati
titikṣayā—tolerancí; karuṇayā—milosrdností; maitryā—přátelstvím; ca—také; akhila—všeobecným; jantuṣu—k živým bytostem; samatvena — nestranností; ca—také; sarva-ātmā—Nadduše; bhagavān—Pán, Osobnost Božství; samprasīdati—je velice spokojen.
Když se oddaný obrací na druhé lidi s tolerancí, milosrdností, přátelstvím a nestranností, je s ním Pán velmi spokojen.
Pokročilý oddaný na druhém stupni dokonalosti v oddané službě musí jednat v souladu s tímto veršem. Existují tři úrovně oddanosti. Na nejnižší úrovni si oddaný všímá pouze Božstva v chrámu a s velkou oddaností uctívá Pána podle pravidel a usměrnění. Na vyšší úrovni si je oddaný vědom nejen svého vztahu k Pánu, ale i vztahu k jiným oddaným, k nevinným a k závistivým lidem. Závistiví lidé se někdy chovají k oddaným velice ošklivě. Pokročilý oddaný má být snášenlivý a nevědomým či nevinným projevovat svoji milost. Oddaný kazatel musí být milosrdný k nevinným, které může přivést k oddané službě. Každá bytost je původně věčným služebníkem Boha a povinností oddaného je probudit její vědomí Kṛṣṇy. To je jeho milosrdnost. S oddanými, kteří jsou na stejné úrovni jako on, by měl udržovat přátelství. Každou živou bytost má vidět jako nedílnou část Nejvyššího Pána; různé bytosti na sobě sice mají různé druhy oděvu, ale podle pokynu Bhagavad-gīty vidí učená osoba všechny živé bytosti stejně. Nejvyšší Pán si takového postoje Svého oddaného nesmírně cení. Světec je tedy snášenlivý, milosrdný, ke všem přátelský, nikoho nepovažuje za svého nepřítele a je stále pokojný. To jsou některé z dobrých vlastností oddaného.