SLOKA 18
sa khalv idaṁ bhagavān kāla-śaktyā
guṇa-pravāheṇa vibhakta-vīryaḥ
karoty akartaiva nihanty ahantā
ceṣṭā vibhūmnaḥ khalu durvibhāvyā
saḥ—ten; khalu—ovšem; idam—tento (vesmír); bhagavān—Osobnost Božství; kāla—času; śaktyā—silou; guṇa-pravāheṇa—vzájemným působením kvalit přírody; vibhakta—rozdělený; vīryaḥ—(Jehož) energie; karoti—působí na; akartā—nečinného; eva—ačkoliv; nihanti—zabíjí; ahantā—nezabíjející; ceṣṭā—energie; vibhūmnaḥ—Pána; khalu—jistě; durvibhāvyā—nepochopitelná.
Nejvyšší Pán zapřičiňuje časem, Svou nepředstavitelnou svrchovanou energií, vzájemné působení tří kvalit hmotné přírody, a výsledkem toho jsou různé druhy energií. Pán je sice zdánlivě činný, ale ve skutečnosti nic nedělá. Zabíjí, ale přitom není tím, kdo zabíjí. Vše se odehrává pouze prostřednictvím Jeho nepochopitelné moci.
Slovo durvibhāvyā znamená “nepochopitelné pro náš nepatrný mozek” a vibhakta-vīryaḥ znamená “rozdělený do různých energií”. To je správné vysvětlení, jakým způsobem se v hmotném světě projevují tvořivé energie. Milost Pána snadněji pochopíme na následujícím příkladě: vláda státu je obvykle milosrdná, ale v případě narušení práva a pořádku musí nasadit své policejní jednotky a vzbouřence potrestat. Nejvyšší Pán je přirozeně milostivý a oplývá transcendentálními vlastnostmi, ale některé individuální duše zapomínají na svůj vztah ke Kṛṣṇovi a snaží se panovat hmotné přírodě. Výsledkem jejich snahy je, že se zaplétají do různých hmotných reakcí. Není však správné namítat, že jelikož energie pochází z Nejvyšší Osobnosti Božství, je to Pán, kdo jedná. V předchozím verši bylo řečeno, že Pán je nimitta-mātram — je mimo akce a reakce tohoto hmotného světa. Jak se tedy všechno děje? Odpověď nalezneme ve slově “nepochopitelný”. Náš nepatrný mozek to nemůže pochopit. Dokud neuznáme existenci nepochopitelné moci a energie Pána, nemůžeme udělat žádný pokrok. Nejvyšší Pán uvádí do chodu všechny energie, ale je vždy mimo jejich akce a reakce. Různé energie vytvořené vzájemným působením kvalit hmotné přírody jsou příčinou vzniku různých životních druhů i s jejich štěstím a neštěstím.
Pánovo jednání je pěkně vysvětleno ve Viṣṇu Purāṇě: oheň zůstává na jenom místě, ale jeho teplo a světlo působí mnoha různými způsoby. Dále můžeme uvést příklad elektrárny, která také stojí na jednom místě, ale její energie pohání mnoho různých strojů. Konečný výtvor není nikdy totožný s původním zdrojem energie, ale tento zdroj se vzhledem ke svému prvotnímu postavení liší a zároveň neliší od svého výtvoru. Acintya-bhedābheda-tattva, filozofie, kterou učil Pán Caitanya Mahāprabhu, je tedy dokonalým způsobem chápání. Pán v tomto hmotném světě inkarnuje ve třech podobách — jako Brahmā, Viṣṇu a Śiva — a jejich prostřednictvím vládne třem kvalitám hmotné přírody. Jako Brahmā tvoří, jako Viṣṇu udržuje a jako Śiva také ničí. Původní příčina Brahmy, Viṣṇua i Śivy — Garbhodakaśāyī Viṣṇu — je však vždy všem těmto hmotným akcím a reakcím transcendentální.