SLOKA 25
sa eva viśvaṁ sṛjati
sa evāvati hanti ca
athāpi hy anahaṅkārān
nājyate guṇa-karmabhiḥ
saḥ—On; eva—jistě; viśvam—vesmír; sṛjati—tvoří; saḥ—On; eva — jistě; avati—udržuje; hanti—ničí; ca—také; atha api—navíc; hi—jistě; anahaṅkārāt—jelikož je bez falešného ega; na—ne; ajyate—zaplétá se; guṇa—kvalitami hmotné přírody; karmabhiḥ—činnostmi.
Nejvyšší Pán tvoří, udržuje a časem opět ničí tento hmotný svět. Protože je však těmto činnostem transcendentální, neovlivňuje Ho při nich ani falešné ego, ani kvality hmotné přírody.
Slovo anahaṅkāra znamená “bez falešného ega”. Podmíněná duše má falešné ego a podle své karmy dostává v tomto hmotném světě různé druhy těl. Někdy dostane tělo poloboha a považuje ho za své já; jindy dostane tělo psa a ztotožňuje se zase s ním. V případě Nejvyšší Osobnosti Božství však tento rozdíl mezi tělem a duší neexistuje. Bhagavad-gītā proto prohlašuje, že ten, kdo považuje Kṛṣṇu za obyčejného člověka, nezná Jeho transcendentální postavení a je velký hlupák. Pán říká, že není ovlivněn Svým konáním (na māṁ karmāṇi limpanti), jelikož je mimo vliv kvalit hmotné přírody. My jim ale podléháme, neboť jinak bychom neměli hmotné tělo. Pán říká Arjunovi: “Ty i já jsme se narodili již mnohokrát, ale Já si všechno pamatuji, zatímco ty ne.” V tom spočívá rozdíl mezi živou bytostí (podmíněnou duší) a Nejvyšší Duší. Nejvyšší Pán, Nadduše, nemá hmotné tělo, a proto není ovlivněn Svým konáním. Je mnoho māyāvādských filozofů, kteří pokládají Kṛṣṇovo tělo za výsledek soustředění hmotné kvality dobra, a rozlišují mezi Kṛṣṇovým tělem a Kṛṣṇovou duší. Skutečnost je ale taková, že i když podmíněná duše nashromáždí velké množství hmotné kvality dobra, její tělo je stále hmotné, kdežto Kṛṣṇovo tělo není nikdy hmotné; je transcendentální. Kṛṣṇa nemá falešné ego, protože se neztotožňuje s falešným, pomíjivým tělem. Jeho tělo je vždy věčné; Kṛṣṇa sestupuje do tohoto světa ve Svém původním, duchovním těle. Bhagavad-gītā v této souvislosti hovoří o paraṁ bhāvam. Slova paraṁ bhāvaṁ a divyam jsou při chápání Kṛṣṇovy osobnosti zvláště důležitá.