SLOKA 30
tadottānapadaḥ putro
dadarśāntakam āgatam
mṛtyor mūrdhni padaṁ dattvā
ārurohādbhutaṁ gṛham
tadā—tehdy; uttānapadaḥ—krále Uttānapādy; putraḥ—syn; dadarśa — viděl; antakam—zosobněnou smrt; āgatam—přistoupila k němu; mṛtyoḥ mūrdhni—na hlavu smrti; padam—nohy; dattvā—položil; āruroha—vystoupil; adbhutam—úžasné; gṛham—do letadla, které vypadalo jako velký dům.
V okamžiku, kdy nastupoval do transcendentálního letadla, viděl, že se k němu blíží zosobněná smrt. Dhruva Mahārāja na ni však nedbal. Využil příležitosti stoupnout si na její hlavu, a tak vystoupil do letadla, které bylo velké jako dům.
Myslet si, že když oddaný a neoddaný opouštějí tělo, jedná se o totéž, je naprosto mylná představa. Když Dhruva Mahārāja nastupoval do transcendentálního letadla, náhle před sebou uviděl zosobněnou smrt, ale vůbec se jí nebál. Místo aby mu smrt dělala potíže, využil její přítomnosti a stoupl si jí na hlavu. Lidé s nedostatečným poznáním si neuvědomují rozdíl mezi smrtí oddaného a smrtí neoddaného. V této souvislosti je vhodný příklad kočky, která v tlamě nosí svá koťata a také do ní chytá myši. Když chytí myš, na první pohled to vypadá stejně, jako když nese kotě, ale skutečnost je jiná. Když kočka chytí myš, pro myš to znamená smrt. Když však uchopí do zubů své kotě, pro kotě je to příjemný zážitek. Když Dhruva Mahārāja nastupoval do letadla, využil toho, že mu zosobněná smrt přišla vzdát svoji úctu; stoupl si jí na hlavu, a tak vystoupil do jedinečného letadla, které bylo podle tohoto verše velké jako dům (gṛham).
V Bhāgavatamu je mnoho takových příkladů. Je řečeno, že když Kardama Muni stvořil letadlo pro svoji ženu Devahūti, se kterým pak oba cestovali po celém vesmíru, podobalo se velkému městu. Byly v něm domy, jezírka i zahrady. Moderní vědci vyrobili také velká letadla, ale cestující jsou v nich natěsnáni jeden vedle druhého a během letu je čeká jen samé nepohodlí.
Materialističtí vědci neumějí náležitě vyrábět ani hmotná letadla. Aby se jejich letadla mohla srovnávat s letadlem, které používal Kardama, nebo s tím, které přiletělo z Viṣṇuloky, musela by být vybavena jako velké město, s veškerým pohodlím — jezírky, zahradami, parky atd. Navíc by musela být schopna létat v meziplanetárním prostoru a navštěvovat jiné planety. Když se jim podaří taková letadla vynalézt, nebudou pro ně muset stavět žádné meziplanetární čerpací stanice s pohonnými látkami. Tato letadla budou mít buď neomezené množství paliva, nebo žádné nebudou potřebovat, stejně jako letadla z Viṣṇuloky.