SLOKA 1
maitreya uvāca
bhṛgv-ādayas te munayo
lokānāṁ kṣema-darśinaḥ
goptary asati vai nṝṇāṁ
paśyantaḥ paśu-sāmyatām
maitreyaḥ uvāca—velký mudrc Maitreya pokračoval; bhṛgu-ādayaḥ — v čele s Bhṛguem; te—ti všichni; munayaḥ—velcí mudrci; lokānām—lidí; kṣema-darśinaḥ—kteří neustále dbají na blaho; goptari—král; asati — když není přítomen; vai—jistě; nṝṇām—všech občanů; paśyantaḥ—pochopili; paśu-sāmyatām—existence na úrovni zvířat.
Velký mudrc Maitreya pokračoval: Ó udatný hrdino Viduro, velcí mudrci v čele s Bhṛguem neustále mysleli na blaho obyčejných lidí. Když viděli, že v nepřítomnosti krále Aṅgy nebylo nikoho, kdo by chránil zájmy obyvatel, pochopili, že bez vládce budou lidé žít nezávisle a neusměrněně.
V tomto verši je důležité slovo kṣema-darśinaḥ, které označuje ty, kdo neustále usilují o blaho obyčejných lidí. Všichni velcí mudrci v čele s Bhṛguem stále mysleli na to, jak pozvednout obyvatelstvo celého vesmíru na duchovní úroveň. Radili vládcům všech planet, jak mají vládnout s vizí tohoto konečného cíle života. Velcí mudrci dávali rady hlavě státu, králi, a ten podle jejich pokynů vládl obyvatelstvu. Když král Aṅga zmizel, nebylo nikoho, kdo by následoval pokyny velkých mudrců, a všichni občané se začali chovat jako zvířata. Bhagavad-gītā (4.13) popisuje, že lidská společnost musí být rozdělena do čtyř skupin podle vlastností a činností — vždy musí existovat inteligence, vládci, výrobci a dělníci. V moderní demokracii je toto vědecké uspořádání převrácené vzhůru nohama a na základě voleb jsou na vládnoucí místa dosazováni śūdrové neboli dělníci, kteří nemají žádné poznání o konečném životním cíli. Proto ustanovují zákony náladově a výsledkem je, že nikdo není šťastný.