SLOKA 10
avyakta-vartmaiṣa nigūḍha-kāryo
gambhīra-vedhā upagupta-vittaḥ
ananta-māhātmya-guṇaika-dhāmā
pṛthuḥ pracetā iva saṁvṛtātmā
avyakta—neprojevené; vartmā—jeho politické zásady; eṣaḥ—tento král; nigūḍha—důvěrné; kāryaḥ—jeho činnosti; gambhīra—vážné, tajné; vedhāḥ—to, čeho dosáhl; upagupta—uchovávaná v tajnosti; vittaḥ—jeho pokladnice; ananta—nekonečné; māhātmya—slávy; guṇa—dobrých vlastností; eka-dhāmā—jediný zdroj; pṛthuḥ—král Pṛthu; pracetāḥ—Varuṇa, král moří; iva—jako; saṁvṛta—obklopené; ātmā—vlastní já.
Přednašeči pokračovali: Nikdo nedokáže pochopit politické zásady, jimiž se bude řídit. Jeho činnosti budou zároveň velice důvěrné a nikdo nebude chápat, jak může být ve všem tak úspěšný. Jeho pokladnice zůstane všem skrytá. Bude také zdrojem nekonečné slávy a dobrých vlastností a jeho postavení bude udržované a kryté stejným způsobem, jako je Varuṇa, polobůh vládnoucí mořím, ze všech stran obklopen vodou.
Každý hmotný prvek má své vládnoucí božstvo a Varuṇa neboli Pracetā je božstvem, které vládne mořím a oceánům. Moře a oceány navenek vypadají jako pusté, ale kdo moře zná, ví, že ve vodě existuje mnoho druhů života. Králem tohoto podmořského království je Varuṇa. Nikdo neví, co se děje pod hladinou moře, a stejně tak nikdo nechápal, jakými politickými zásadami se král Pṛthu řídil, že se mu vše tak dařilo. Způsob jeho diplomacie byl skutečně velice důstojný. Úspěch umožňovalo to, že král Pṛthu byl zdrojem nekonečně mnoha slavných vlastností.
Slovo upagupta-vittaḥ je zde velmi důležité — naznačuje, že nikdo neznal rozsah bohatství, které král Pṛthu skrýval. Znamená to, že nejen král, ale každý by měl uchovávat své těžce vydělané peníze v tajnosti, aby je časem mohl využít na dobré a praktické účely. V Kali-yuze ovšem král či vláda nemají žádnou dobře střeženou pokladnici a jediným oběživem jsou papírové bankovky. V době nouze tedy vláda měnu uměle znehodnotí tím, že jednoduše vytiskne další papíry, čímž se zvýší cena zboží a občané se ocitnou ve velkých nesnázích. Udržovat své peníze v tajnosti je tedy dávná metoda, která se používala již za vlády Mahārāje Pṛthua. Stejně jako má král právo uchovávat svou pokladnici v tajnosti, tak i lidé mohou skrývat své individuální výdělky. Na takovém jednání není nic špatného. Hlavní je, aby byl každý vychován v systému varṇāśrama-dharmy a utrácel své peníze pouze na správné účely.