SLOKA 14
pravepamānā dharaṇī
niśāmyodāyudhaṁ ca tam
gauḥ saty apādravad bhītā
mṛgīva mṛgayu-drutā
pravepamānā—chvěla se; dharaṇī—Země; niśāmya—když viděla; udāyudham—že vzal svůj luk a šíp; ca—také; tam—král; gauḥ—krávou; satī—stala se; apādravat—začala utíkat; bhītā—s velkým strachem; mṛgī iva—jako jelen; mṛgayu—lovcem; drutā—pronásledovaný.
Jakmile Země uviděla, že král Pṛthu vzal svůj luk a šíp, aby ji zabil, roztřásla se strachy. Přijala podobu krávy a začala prchat jako jelen, který velice rychle utíká, když ho pronásleduje lovec.
Stejně jako matka rodí různé děti, mužského i ženského pohlaví, lůno matky Země vydává veškeré druhy živých bytostí s různými podobami, a proto i ona sama může přijmout nesčetně mnoho podob. Tentokrát na sebe vzala podobu krávy, neboť se chtěla vyhnout hněvu krále Pṛthua. Jelikož se kráva nesmí nikdy zabít, matka Země si myslela, že ji tato podoba uchrání před jeho šípy. Král Pṛthu však prohlédl její záměr a nepřestal ji pronásledovat.