SLOKA 29

Poté, co král Pṛthu vydal svůj královský povel, planeta Země v podobě krávy pochopila, že byl přímo zmocněnou inkarnací Nejvyšší Osobnosti Božství. Král tedy znal vše — minulost, přítomnost i budoucnost — a Země ho proto nemohla podvést. Obvinil ji, že skrývá semena všech bylin a obilí, a proto se Země chystá vysvětlit, jak je lze znovu odhalit. Země věděla, že se na ni král velice hněvá, a pochopila, že mu nemůže nabídnout žádné pozitivní řešení, dokud jeho hněv neutiší. Proto se na začátku svého proslovu velice pokorně představuje jako nedílná část těla Nejvyšší Osobnosti Božství. Prohlašuje, že různé tělesné podoby projevené v hmotném světě jsou pouze různé nedílné části svrchovaného gigantického těla. Je řečeno, že nižší planetární systémy jsou části nohou Pána, zatímco vyšší planetární systémy jsou části Pánovy hlavy. Pán vytváří tento hmotný svět Svou vnější energií, ale ta se od Něho v určitém smyslu neliší. Zároveň však není ve vnější energii přímo projevený, ale vždy se nachází v duchovní energii. Bhagavad-gītā (9.10) praví: mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ — hmotná příroda jedná na pokyn Pána. Pán tedy nepostrádá s vnější energií spojení a v tomto verši je osloven jako guṇa-ātmā, zdroj tří kvalit hmotné přírody. Bhagavad-gītā (13.15) uvádí: nirguṇaṁ guṇa-bhoktṛ ca—Pán sice není k vnější energii připoutaný, ale přesto je jejím vládcem. V této souvislosti můžeme velice snadno pochopit filozofii Pána Caitanyi, která prohlašuje, že Pán je totožný se Svým stvořením a zároveň se od něho liší (acintya-bhedābheda-tattva). Planeta Země vysvětluje, že ačkoliv je Pán s vnější energií spojený, je nirdhuta — její činnosti na Něho nemají žádný vliv. Vždy se nachází ve Své vnitřní energii, a proto je zde řečeno: svarūpa-anubhavena. Pán zůstává ve Své vnitřní energii, a přesto má plné poznání o obou energiích — jak vnitřní, tak vnější. I Jeho oddaný zůstává vždy v transcendentálním postavení, ve kterém slouží Pánu, aniž by byl připoutaný k hmotnému tělu. Śrīla Rūpa Gosvāmī říká, že oddaný, který neustále oddaně slouží Pánu, je vždy osvobozený, bez ohledu na jeho hmotnou situaci. Jestliže oddaný může zůstávat transcendentální, pak může jistě i Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, zůstávat ve Své vnitřní energii a nebýt připoutaný k vnější energii. Tuto situaci by nemělo být těžké pochopit. Stejně jako oddaný není nikdy zmaten svým hmotným tělem, Pán není nikdy zmaten vnější energií tohoto hmotného světa. Pro oddaného není hmotné tělo překážkou, přestože je omezené mnoha hmotnými podmínkami, jako je pět druhů vzduchu a mnohé orgány (ruce, nohy, jazyk, genitálie, konečník atd.) s různými činnostmi. Duše, živá bytost, jež má plné poznání o svém postavení, neustále zpívá Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare a nezajímá se o činnosti těla. Přestože je Pán s hmotným světem spojený, nachází se vždy ve Své duchovní energii a nikdy není k činnostem hmotného světa připoutaný. Hmotného těla se týká šest “vln” neboli příznačných hmotných podmínek: hlad, žízeň, nářek, zmatenost, stáří a smrt. Osvobozená duše se těmito šesti fyzickými interakcemi nikdy nezabývá. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, má jakožto všemocný vládce všech energií určité spojení s vnější energií, ale je vždy mimo vliv jejích interakcí v hmotném světě.