SLOKA 3
asmil loke ’thavāmuṣmin
munibhis tattva-darśibhiḥ
dṛṣṭā yogāḥ prayuktāś ca
puṁsāṁ śreyaḥ-prasiddhaye
asmin—v tomto; loke—rozmezí života; atha vā—nebo; amuṣmin — v příštím životě; munibhiḥ—velkými mudrci; tattva—pravda; darśibhiḥ—těmi, kteří ji vidí; dṛṣṭāḥ—předepsané; yogāḥ—metody; prayuktāḥ — uplatněné; ca—také; puṁsām—všech lidí; śreyaḥ—dobro; prasiddhaye—co se týče získání.
Pro dobro celé lidské společnosti nejen v tomto, ale i v příštím životě, předepisují velcí proroci a mudrci různé metody, které vedou k obecnému blahobytu.
Védská civilizace využívá dokonalého poznání předloženého ve Vedách a vykládaného velkými mudrci a brāhmaṇy ku prospěchu lidské společnosti. Védské pokyny se nazývají śruti a dodatečná vysvětlení těchto zásad v podání velkých mudrců, která jsou v naprostém souladu s védským poznáním, se nazývají smṛti. Lidská společnost má využívat pokynů jak śruti, tak smṛti. Každý, kdo chce dělat pokroky v duchovním životě, se musí řídit těmito pokyny a dodržovat uvedené zásady. Śrīla Rūpa Gosvāmī ve svém Bhakti-rasāmṛta-sindhu říká, že ten, kdo se vydává za duchovně pokročilého, ale neodkazuje se na śruti a smṛti, působí pouze rozruch ve společnosti. Pokyny uvedené ve śruti a smṛti je třeba následovat nejen v duchovním, ale i v hmotném životě. Co se týče lidské společnosti, má se řídit také podle Manu-smṛti, neboť se jedná o zákony dané Manuem, otcem lidstva.
V Manu-smṛti je řečeno, že žena nemá být nikdy nazávislá; má být pod ochranou svého otce, manžela a dospělých synů. Za všech okolností má záviset na nějakém ochránci. V současné době mají ženy stejnou nezávislost jako muži, ale přitom vidíme, že tyto nezávislé ženy nejsou šťastnější než ženy, které mají svého ochránce. Pokud se lidé řídí pokyny velkých mudrců, śruti a smṛti, mohou být v tomto i příštím životě skutečně šťastní. Darebáci si bohužel k dosažení štěstí vymýšlejí nejrůznější způsoby a prostředky — každý vynalézá spoustu vlastních metod. Proto se z lidské společnosti vytratila hmotná i duchovní pravidla chování a výsledkem je, že lidé jsou zmateni a na světě neexistuje mír ani štěstí. Nyní se snaží řešit problémy lidské společnosti v Organizaci spojených národů, ale ani to se jim nedaří. Neřídí se osvobozenými pokyny Ved, a proto jsou nešťastní.
Dvě významná slova v tomto verši jsou asmin a amuṣmin — “v tomto životě” a “v příštím životě”. V současném věku bohužel i vysoce postavení profesoři a vzdělaní lidé věří, že příští život neexistuje a v tomto životě vše končí. Jaké rady mohou takoví hlupáci a darebáci dávat? Přesto se však vydávají za učence a profesory. Slovo amuṣmin je velice jasné. Povinností každého je uspořádat si život takovým způsobem, aby pro něho byl příští život přínosem. Stejně jako chlapec dostává vzdělání, aby byl později šťastný, každý by se měl v tomto životě vzdělávat, aby po smrti dosáhl věčného a příznivého života. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se lidé řídili tím, co je dáno ve śruti a smṛti, a tak si zajistili úspěšné naplnění svého lidského poslání.