SLOKA 24-25
evam indre haraty aśvaṁ
vainya-yajña-jighāṁsayā
tad-gṛhīta-visṛṣṭeṣu
pākhaṇḍeṣu matir nṛṇām
dharma ity upadharmeṣu
nagna-rakta-paṭādiṣu
prāyeṇa sajjate bhrāntyā
peśaleṣu ca vāgmiṣu
evam—takto; indre—když král nebes; harati—ukradl; aśvam—koně; vainya—syna krále Veny; yajña—oběť; jighāṁsayā—s touhou zastavit; tat—jím; gṛhīta—přijaté; visṛṣṭeṣu—zavržené; pākhaṇḍeṣu—k hříšným oděvům; matiḥ—připoutanost; nṛṇām—obyčejných lidí; dharmaḥ — systém náboženství; iti—takto; upadharmeṣu—k falešným náboženským systémům; nagna—nazí; rakta-paṭa—v červených róbách; ādiṣu—a podobně; prāyeṇa—obecně; sajjate—je přitahován; bhrāntyā—pošetile; peśaleṣu—odborník; ca—a; vāgmiṣu—výmluvný.
Takto král Indra s touhou ukrást koně z oběti krále Pṛthua přijal několik druhů sannyāsu. Někteří sannyāsīni chodí nazí a jiní nosí červené šaty a vystupují pod jménem kāpālika. To vše jsou jen symboly jejich hříšných činností. Tito takzvaní sannyāsīni jsou velice oblíbení u hříšných lidí, protože jsou to bez výjimky ateisté a velcí odborníci na zdůvodňování a ospravedlňování svého postoje. Musíme však vědět, že se pouze vydávají za stoupence náboženství, jimiž ve skutečnosti nejsou. Zmatení lidé je bohužel považují za zbožné a tím, že jsou k nim přitahováni, si ničí své životy.
Śrīmad-Bhāgavatam uvádí, že lidé v tomto věku Kali mají krátký život, postrádají duchovní poznání a kvůli svému nešťastnému stavu jsou náchylní přijímat falešné náboženské systémy. Proto je také jejich mysl neustále znepokojená. Védské śāstry prakticky zakazují ve věku Kali přijímat sannyās, neboť méně inteligentní lidé by toho mohli zneužívat k podvádění. Jediným skutečným náboženstvím je odevzdat se Nejvyšší Osobnosti Božství. Musíme sloužit Pánu s vědomím Kṛṣṇy. Všechny ostatní druhy sannyāsu a náboženství jsou neautorizované a v tomto věku představují pouhou napodobeninu. To je nanejvýš politováníhodná situace.