SLOKA 40
kṛtāvabhṛtha-snānāya
pṛthave bhūri-karmaṇe
varān dadus te varadā
ye tad-barhiṣi tarpitāḥ
kṛta—když vykonal; avabhṛtha-snānāya—vykoupal se po provedení oběti; pṛthave—králi Pṛthuovi; bhūri-karmaṇe—slavnému díky vykonání mnoha zbožných činů; varān—požehnání; daduḥ—dali; te—ti všichni; vara-dāḥ—polobozi, dárci požehnání; ye—kteří; tat-barhiṣi—vykonáváním takové yajñi; tarpitāḥ—byli spokojeni.
Poté se Pṛthu Mahārāja vykoupal, jak je po vykonání yajñi zvykem, a přijal zasloužená požehnání od polobohů, kteří byli jeho slavnými činnostmi velice potěšeni.
Yajña znamená Pán Viṣṇu, neboť všechny yajñi jsou určeny pro potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána Viṣṇua. Jelikož vykonávání oběti automaticky potěší polobohy, udílejí jejím vykonavatelům svá požehnání. Když zaléváme kořen stromu, pak jsou jeho větve, kmen, výhonky, květy a listy také spokojené, a když krmíme žaludek, živíme tím všechny části těla. Stejně tak když vykonáváním yajñi uspokojíme Pána Viṣṇua, zároveň tím uspokojíme i všechny polobohy, a ti nám na oplátku dají svá požehnání. Čistý oddaný proto nežádá požehnání přímo od polobohů. Jeho jediným zájmem je sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství, a věci, které dodávají polobozi, mu proto nikdy nechybí.