SLOKA 21
sa ādi-rājo racitāñjalir hariṁ
vilokituṁ nāśakad aśru-locanaḥ
na kiñcanovāca sa bāṣpa-viklavo
hṛdopaguhyāmum adhād avasthitaḥ
saḥ—on; ādi-rājaḥ—původní král; racita-añjaliḥ—se sepjatýma rukama; harim—Nejvyšší Osobnost Božství; vilokitum—hledět na; na—ne; aśakat—mohl; aśru-locanaḥ—oči plné slz; na—ne; kiñcana—cokoliv; uvāca—řekl; saḥ—on; bāṣpa-viklavaḥ—zalknutý hlas; hṛdā—svým srdcem; upaguhya—objal; amum—Pána; adhāt—zůstal; avasthitaḥ—stát.
Původní král, Mahārāja Pṛthu, s očima plnýma slz a chvějícím se, zalknutým hlasem, nejenže Pána jasně neviděl, ani ani Ho nedokázal nijak oslovit. Objal Ho ve svém srdci a zůstal stát se sepjatýma rukama.
Stejně jako je Kṛṣṇa osloven v Brahma-saṁhitě jako ādi-puruṣa, původní osobnost, tak i král Pṛthu jakožto zplnomocněná inkarnace Pána je v tomto verši označen jako ādi-rājaḥ, původní, ideální král. Byl velkým oddaným a zároveň velkým hrdinou, který ve svém království přemohl všechny nežádoucí živly. Byl tak mocný, že se v boji vyrovnal Indrovi, králi nebes. Chránil své občany a neustále je zaměstnával zbožnými činnostmi a oddaností Pánu. Nikdy by od nich nevybral na daních ani korunu, aniž by je dokázal ochránit před všemi pohromami. Největší pohromou v životě je stát se bezbožným, a tudíž hříšným. Když hlava státu nebo král dovolí občanům hřešit prostřednictvím nedovolenému sexu, požívání omamných látek, pojídání masa a hazardování, nese za to zodpovědnost, a jelikož od nich neoprávněně vybírá daně, musí si za jejich hříšné životy vytrpět výsledné reakce. Takové jsou zásady vládnutí, a jelikož se jimi Mahārāja Pṛthu řídil, je zde označen jako ādi-rājaḥ.
Dokonce i zodpovědný král, jako je Mahārāja Pṛthu, se může stát prvotřídním čistým oddaným. Na chování krále Pṛthua jasně vidíme, jaké extáze — vnější i vnitřní — dosáhl v čisté oddané službě.
Právě dnes jsme si přečetli v bombajských novinách, že se vláda chystá zrušit prohibiční zákon. Od dob Gándhího hnutí za nespolupráci platí v Bombaji zákaz prodeje alkoholu a lidé nesmějí pít. Občané jsou bohužel tak vychytralí, že zvýšili objem nezákonné destilace lihovin, a přestože se alkohol neprodává veřejně v obchodech, lze ho získat na veřejných záchodcích a podobných abnormálních místech. Jelikož vláda nedokáže tomuto nezákonnému podloudnictví zabránit, rozhodla se vyrábět lihoviny levněji, aby lidé dostávali svůj příděl omamných látek přímo od ní a nekupovali si je na veřejných záchodcích. Vládě se nepodařilo odvrátit srdce občanů od hříšného života, a proto se rozhodla — aby neztratila daně, které vybírá pro naplnění své pokladnice — vyrábět alkohol a dávat ho těm, kteří po něm prahnou.
Taková vláda nedokáže zabránit výsledným reakcím hříšného života, jako je válka, mor, hladovění, zemětřesení a další katastrofy. Přírodní zákon je takový, že jakmile dojde k nesrovnalostem v následování zákonů Boha (což Bhagavad-gītā popisuje jako dharmasya glāniḥ, neposlušnost vůči zákonům přírody či Boha), okamžitě přijde tvrdý trest v podobě nenadálé války. Nedávno jsme zažili válku mezi Indií a Pákistánem. Během čtrnácti dnů došlo k nesmírným ztrátám na lidských životech i k obrovským hmotným škodám a vyvolalo to znepokojení celého světa. To jsou reakce za hříšný život. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy má lidi vést k čistotě a dokonalosti. I kdybychom se rozvíjením vědomí Kṛṣṇy očistili jen částečně, jak popisuje Bhāgavatam (naṣṭa-prāyeṣv abhadreṣu), chtíč a chamtivost — hmotné nemoci obyvatelstva — se zmenší. Toho lze dosáhnout šířením čistého poselství Śrīmad-Bhāgavatamu neboli vědomí Kṛṣṇy. Velké obchodní a průmyslové firmy přispívají mnoha tisíci rupií na obranné fondy, které peníze spalují v podobě střelného prachu, ale když je požádáme, aby štědře přispěly na rozvoj hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, zdráhají se. Za těchto okolností bude svět opakovaně trpět nenadálými válkami, které jsou důsledkem chybějícího vědomí Kṛṣṇy.