SLOKA 24
ya uddharet karaṁ rājā
prajā dharmeṣv aśikṣayan
prajānāṁ śamalaṁ bhuṅkte
bhagaṁ ca svaṁ jahāti saḥ
yaḥ—kdokoliv (král či vládce); uddharet—vymáhá; karam—daně; rājā—král; prajāḥ—občané; dharmeṣu—ve vykonávání jejich příslušných povinností; aśikṣayan—aniž by je učil, jak mají vykonávat příslušné povinnosti; prajānām—občanů; śamalam—bezbožné; bhuṅkte—užívá; bhagam—štěstí; ca—také; svam—své vlastní; jahāti—ztrácí; saḥ—ten král.
Každý král, který neučí své občany, jak mají vykonávat své příslušné povinnosti v rámci vareṇ a āśramů, ale pouze od nich vymáhá poplatky a daně, je nucen trpět za jejich bezbožné činnosti. Kromě tohoto ponížení navíc přichází o své vlastní štěstí.
Král, vládce či prezident by neměl zastávat své místo, aniž by zároveň vykonával svou povinnost. Musí učit lidi, jak zachovávat rozdělení společnosti na varṇy a āśramy. Pokud král udílení takových pokynů zanedbává a spokojí se pouze s vybíráním daní, pak ti, kdo se na tom podílejí — to znamená všichni vládní zaměstnanci a hlavní představitel státu — se také musí dělit o bezbožné činnosti lidí. Zákony přírody jsou velice jemné. Když člověk jí na místě, které je velice hříšné, sdílí výsledné reakce za hříšné činnosti, jež se tam provádějí. (Védský systém proto je, že hospodář zve brāhmaṇy a vaiṣṇavy, aby u příležitosti různých obřadů jedli v jeho domě, neboť ho mohou oprostit od hříšných činností. Striktní brāhmaṇové a vaiṣṇavové však nejsou povinni přijmout pozvání kamkoliv. Není samozřejmě nic špatného na tom zúčastnit se hostin, kde se rozdává prasādam.) Existuje mnoho jemných zákonů, které obyčejní lidé prakticky neznají, ale hnutí pro vědomí Kṛṣṇy všechno toto védské poznání vysoce vědeckým způsobem rozdává pro dobro lidí celého světa.