SLOKA 41
aśnāty anantaḥ khalu tattva-kovidaiḥ
śraddhā-hutaṁ yan-mukha ijya-nāmabhiḥ
na vai tathā cetanayā bahiṣ-kṛte
hutāśane pāramahaṁsya-paryaguḥ
aśnāti—jí; anantaḥ—Nejvyšší Osobnost Božství; khalu—nicméně; tattva-kovidaiḥ—ti, kdo znají Absolutní Pravdu; śraddhā—víra; hutam — obětování skrze oheň; yat-mukhe—Jehož ústa; ijya-nāmabhiḥ—různými jmény polobohů; na—nikdy; vai—jistě; tathā—tolik; cetanayā—životní síly; bahiḥ-kṛte—zbavený; huta-aśane—v ohňové oběti; pāramahaṁsya — co se týče oddaných; paryaguḥ—nikdy neodchází.
Přestože Nejvyšší Osobnost Božství Ananta jí prostřednictvím ohňových obětí nabízených ve jménu různých polobohů, nenachází v přijímání potravy skrze oheň takové potěšení, jako když přijímá obětiny prostřednictvím úst oddaných a učených mudrců, neboť tehdy neopouští společnost oddaných.
Ohňová oběť se podle védských příkazů pořádá za účelem nabízení potravy Nejvyšší Osobnosti Božství ve jménu polobohů. Při vykonávání ohňové oběti se pronáší slovo svāhā v různých mantrách, jako je indrāya svāhā a ādityāya svāhā. Tyto mantry jsou pronášeny pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství prostřednictvím polobohů, jako je Indra a Āditya, neboť Nejvyšší Pán říká:
nāhaṁ tiṣṭhāmi vaikuṇṭhe
yogināṁ hṛdayeṣu vā
tatra tiṣṭhāmi nārada
yatra gāyanti mad-bhaktāḥ
“Nejsem na Vaikuṇṭě ani v srdcích yogīnů. Pobývám tam, kde Moji oddaní oslavují Mé činnosti.” Z toho plyne, že Nejvyšší Osobnost Božství neopouští společnost Svých oddaných.
Oheň není živý, ale oddaní a brāhmaṇové jsou žijícími zástupci Nejvyššího Pána. Sytit brāhmaṇy a vaiṣṇavy proto znamená sytit přímo Nejvyšší Osobnost Božství. Z toho můžeme vyvodit, že místo pořádání ohňových obětí bychom měli nabízet potravu brāhmaṇům a vaiṣṇavům, neboť to je účinnější než ohňová yajña. Názorný příklad uplatnění této zásady ukázal Advaita Prabhu. Když vykonal obřad śrāddha pro Svého otce, zavolal nejprve Haridāse Ṭhākura a nabídl mu potravu. Po ukončení obřadu śrāddha se má nabídnout potrava vznešenému brāhmaṇovi; Advaita Prabhu ji však nejprve nabídl Haridāsovi Ṭhākurovi, který se narodil v muslimské rodině. Haridāsa Ṭhākura se ho proto ptal, proč dělá něco, co by mohlo ohrozit Jeho postavení v bráhmanské společnosti. Advaita Prabhu odpověděl, že nabídnutím potravy Haridāsovi Ṭhākurovi nasytil milióny prvotřídních brāhmaṇů. Byl na toto téma připraven hovořit s kterýmkoliv učeným brāhmaṇou a nezvratně dokázat, že nabídnutím potravy čistému oddanému, jako je Haridāsa Ṭhākura, získal stejné požehnání, jako kdyby ji nabídl tisícům učených brāhmaṇů. Při vykonávání obětí se obětiny nabízejí do obětního ohně, ale když se nabídnou vaiṣṇavům, bude účinek nepochybně vyšší.