SLOKA 25
harer muhus tatpara-karṇa-pūra-
guṇābhidhānena vijṛmbhamāṇayā
bhaktyā hy asaṅgaḥ sad-asaty anātmani
syān nirguṇe brahmaṇi cāñjasā ratiḥ
hareḥ—Nejvyšší Osobnosti Božství; muhuḥ—stále; tat-para—ve vztahu s Nejvyšším Pánem; karṇa-pūra—ozdoba ucha; guṇa-abhidhānena—rozmlouvání o transcendentálních vlastnostech; vijṛmbhamāṇayā—zvyšováním vědomí Kṛṣṇy; bhaktyā—oddaností; hi—jistě; asaṅgaḥ—neznečištěná; sat-asati—hmotný svět; anātmani—v protikladu k duchovnímu pochopení; syāt—má být; nirguṇe—k transcendenci; brahmaṇi—k Nejvyššímu Pánovi; ca—a; añjasā—snadno; ratiḥ—připoutanost.
Oddaný má postupně rozvíjet oddanou službu neustálým nasloucháním o transcendentálních vlastnostech Nejvyšší Osobnosti Božství. Pánovy zábavy jsou jako ozdobné šperky na uších oddaných. Oddanou službou a transcendováním hmotných kvalit se lze snadno upevnit v transcendenci, v Nejvyšší Osobnosti Božství.
Tento verš je uvedený zvláště proto, aby odůvodnil proces naslouchání, který je součástí oddané služby. Oddaný nechce poslouchat nic jiného než náměty týkající se duchovních činností neboli zábav Nejvyšší Osobnosti Božství. Nasloucháním Bhagavad-gītě a Śrīmad-Bhāgavatamu od realizovaných duší můžeme posílit svůj sklon k oddané službě. Čím více nasloucháme realizovaným duším, tím větší děláme pokrok ve své oddanosti. Čím více pokročíme v oddanosti, tím více se odpoutáme od hmotného světa. Čím více se odpoutáme od hmotného světa — jak doporučoval Pán Caitanya Mahāprabhu — tím více zvětšíme připoutanost k Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto oddaný, který si skutečně přeje udělat pokrok v oddané službě a vrátit se domů, zpátky k Bohu, musí ztratit zájem o smyslový požitek a styky s lidmi, kteří prahnou po penězích a uspokojování smyslů. Taková je rada Pána Caitanyi Mahāprabhua:
niṣkiñcanasya bhagavad-bhajanonmukhasya
pāraṁ paraṁ jigamiṣor bhava-sāgarasya
sandarśanaṁ viṣayiṇām atha yoṣitāṁ ca
hā hanta hanta viṣa-bhakṣaṇato 'py asādhu
(Cc. Madhya 11.8)
Slovo brahmaṇi, použité v tomto verši, vykládají impersonalisté a profesionální přednašeči Bhāgavatamu — kteří jsou většinou zastánci kastovního systému na základě démonského rodného práva — jako neosobní Brahman. Nedokáží to však uvést v soulad se slovy bhaktyā a guṇābhidhānena. Podle impersonalistů neexistují v neosobním Brahmanu žádné transcendentální vlastnosti, a proto bychom měli pochopit, že brahmaṇi znamená “v Nejvyšší Osobnosti Božství”. Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, jak uznal Arjuna v Bhagavad-gītě, a proto kdekoliv je použito slova brahma, musí označovat Kṛṣṇu, nikoliv neosobní záři Brahmanu. Brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate (Bhāg. 1.2.11). Brahman, Paramātmā a Bhagavān mohou být společně považováni za Brahman, ale v souvislosti se slovem bhakti nebo se vzpomínáním na transcendentální vlastnosti se nejedná o neosobní Brahman, ale o Nejvyšší Osobnost Božství.