SLOKA 58
varṣati sma yathā-kāmaṁ
parjanya iva tarpayan
samudra iva durbodhaḥ
sattvenācala-rāḍ iva
varṣati—tekoucí; sma—býval; yathā-kāmam—tolik, kolik si lze přát; parjanyaḥ—voda; iva—jako; tarpayan—těšil; samudraḥ—moře; iva — přirovnaný; durbodhaḥ—nepochopitelný; sattvena—svým postavením; acala—hory; rāṭ iva—jako jejich král.
Mahārāja Pṛthu uspokojoval každého, stejně jako déšť plní touhy všech. Tím, že nikdo nechápal jeho hloubku, se podobal moři a ve svém odhodlání byl pevný jako Meru, král hor.
Mahārāja Pṛthu rozdával svou milost trpícímu lidstvu, což připomínalo déšť po nesnesitelných vedrech. Oceán se rozprostírá do všech stran a je nesmírně obtížné změřit jeho délku a šířku; stejně tak Pṛthu Mahārāja byl natolik hluboký a vážný, že nikdo nedokázal odhadnout jeho cíle. Hora zvaná Meru pevně stojí ve vesmíru jako jeho čep a nikdo ji nemůže ani o píď vychýlit z jejího postavení; stejně tak nikdo nikdy nedokázal odradit Mahārāje Pṛthua od jeho rozhodnutí.