SLOKA 12
vibudhāsura-gandharva-
muni-siddha-naroragāḥ
vijitāḥ sūryayā dikṣu
kvaṇayantyaiva nūpuraiḥ
vibudha—učení; asura—démoni; gandharva—obyvatelé Gandharvaloky; muni—velcí mudrci; siddha—obyvatelé Siddhaloky; nara—obyvatelé zemských planet; uragāḥ—obyvatelé Nāgaloky; vijitāḥ—uchváceni; sūryayā—novomanželkou; dikṣu—na všech stranách; kvaṇayantyā—cinkajícími; eva—pouze; nūpuraiḥ—jejími zvonečky na kotnících.
Když se Śatadruti vdávala, všichni démoni, obyvatelé Gandharvaloky, velcí mudrci a obyvatelé Siddhaloky, zemských planet a Nāgaloky byli i přes svou vznešenost uchváceni cinkáním jejích nákotníčků.
Žena obvykle zkrásní, když poté, co se brzy vdala, porodí dítě. Rodit děti je přirozené poslání žen, a proto je žena rodící jedno dítě za druhým stále krásnější. Śatadruti byla ovšem tak krásná, že přitahovala celý vesmír již na svém svatebním obřadu. Pouhým cinkáním svých zvonečků na kotnících okouzlila všechny učené a vznešené polobohy. To naznačuje, že všichni polobozi chtěli vidět její úplnou krásu, ale nemohli, protože byla oblečená a bohatě ozdobená. Jelikož viděli pouze její nohy, upoutaly je nákotníčky, které jí při chůzi cinkaly. Jinými slovy, polobozi byli uchváceni pouhým zaslechnutím cinkání jejích nákotníčků. Nemuseli ani vidět celou její krásu. Někdy vidíme, jak muž propadne chtíči, když jen zaslechne cinkání náramků na rukách či zvonečků na kotnících žen, nebo jen zahlédne ženské sárí. Z toho plyne, že žena je úplným zastoupením māyi. Přestože Viśvāmitra Muni praktikoval se zavřenýma očima mystickou yogu, jeho transcendentální meditace skončila, když zaslechl cinkot náramků na rukách Menaky. Tak se stal její obětí a zplodil dítě, které je slavné po celém vesmíru jako Śakuntalā. Nikdo se tedy nemůže ochránit před kouzlem ženy — dokonce ani vznešený polobůh či obyvatel vyšších planet. Ženským svodům může uniknout jedině oddaný Pána, jehož přitahuje Kṛṣṇa. Koho přitahuje Kṛṣṇa, toho nemůže přitahovat iluzorní energie tohoto světa.